Každý druhý rok máme v Americe nějaké volby: místní, státní, celonárodní (všech kongresmanů a třetiny senátorů) a volby prezidenta pak každý čtvrtý rok. Zásluhou Clintonových eskapád s orální aktivistkou Monikou a jeho lživých vytáček, kandidáti teď tuze voličům zdůrazňují takzvané family values.

      Na vrcholu těchto tradičních hodnot ovšem setrvává slib, závazek manželské věrnosti, navýsost zranitelné. Jejím největším nepřítelem je přece Čas, okoukanost, plodící rutinu a nudu. Totéž sexuální potěšení až nadosmrti stejně jako tatáž krmě každý den vede realisty ke skeptickému závěru, že monogamie je něco nepřirozeného a nedodržovaného jako je celibát katolického kněžstva. Pokrytectví bují všemi směry, proto se tolik zanáší, lže, podvádí, rozvádí. Z přílohy Lidových novin jsem se dozvěděl: “Jsou Češi promiskuitní národ? Podle průzkumu ano. Promiskuitní osobu lze odhalit, nikoliv však určit podle tabulek typu: pět sexuálních partnerů za tři dny = středně lehká promiskuita.”

      Značně normálnější existenci si pořídil dědeček mé manželky, čínský mandarin, jenž k legální choti si časem (dost brzkým časem) přibral choť další, příložní, doplňkovou, až jich pak měl šest a všechny žily harmonicky pod toutéž střechou. Mohamedáni smějí mít čtyři.  Mohamed, zakladatel této víry, pojal manželek devět až dvanáct, neví se přesně. Imam Bukhari v knize Al-Sahih píše, že “Nejlepším v muslimském národě je muž, který má nejvíc žen.” Tuze se vyznamenal Mohamedův vnuk Hassan Ibn Ali, který jich měl dvě stovky. K takovým výkonům byl povzbuzován a obdivován dědem Prorokem.

      Polygamie měla své socio-ekonomické opodstatnění zejména po velkých bitvách, kdy se ztrátami na bojištích přibývalo příliš vdov a sirotků, o něž bylo třeba se postarat. (Těmto ohleduplným jistotám však neprospívalo manželovo právo rozvodu, uskutečněného pouhým provoláním “Zapuzuji,” třikrát za sebou.Obrana proti zevšednění, příjemná omlazovací rotace kádrů, ale byla tak zaručena.) Vlivní islámští mudrci tvrdí, že polygamie existuje ve všech společnostech, ale s tím rozdílem, že v západních zemích je nemorální, diskriminující milenky a zplozené levobočky. Tak jako v říši zvířat, značně výraznější jsou choutky samců i v lidské společnosti. Mít jen jednu ženu, samec by ji k její škodě příliš uondával. Navíc, ženy menstruují, každý měsíc po řadu dní jsou k nepoužití a ještě delší dobu tak tomu je po porodu. V Iránu, v němž převažuje šiítská verze islámu, došlo začátkem devadesátých let k oficiálnímu souhlasu systému sigheh - praxi tzv. dočasných manželství. K těm dojde pouhou recitací verše z koránu, smlouva mezi partnery je toliko ústní, na matričním úřadě se nezaznamenává a takový manželský stav může trvat sto let nebo jen pár minut. Čímž se nakrásně našla vrátka k legalizaci nevěstinců, oficiálně pojmenovaných na “Domy cudnosti.”

      Některé křesťanské církve již poskytují požehnání manželstvím homosexuálním a lesbickým. Není pak trošku s podivem, že téže shovívavosti, velkorysosti se nedostává svazkům polygamickým a polyandrickým? Vím jen o jedné výjimce, naleznutelné v tom nejméně pravděpodobném koutu Ameriky - v Utahu, státu velezbožných Mormonů, háklivých na všemožná hřešení. (Ještě si pamatuji doby, kdy se tam nesmělo popíjet ani slaboučké pivo, a když ho pak dovolili, číšník mi přinesl sklínku nerad, s výčitkou v očích.) Utah má 2 miliony obyvatel, z nichž 70 procent jsou Mormoni. Odhadem (New York Times, 23.srpna 1998) 40 tisíc čili 2 procenta žije v mnohoženství, jemuž se říká plural marriage - manželství pluralitní, množné.

      Začátkem čtyřicátých let minulého století Bůh ve svaté knize, kapitole 132, vzkázal prorokovi - zakladateli Johnu Smithovi, že může mít žen, kolik jich zvládne: "A jestliže mu zákon poskyne deset pannen, nemůže se dopustit cizoložství, neboť mu právem všechny náležejí." Brigham Young, rovněž velevýznamná postava mormonského hnutí, jich měl dvacet sedm.

      Tak jako Evropská unie vyžaduje od České republiky změnu v  jejích zákonech jako podmínku členství, americká unie trvala na zrušení polygamie. Tím se přijetí Utahu odložilo o půl století. Teprve v roce 1896, Wilford Woodruff, tehdejší hlava Mormonů, se podvolil a mnohoženství definitivně zakázal. Jenže obyčej nevyhynul. Nejen to: zákon sice hrozí bigamistům až pět lety odnětí svobody a až 5.000 dolarů pokuty, ale místo věznění a pokutování teď už 50 let převládá pravidlo "Nepovídej a neptej se." Populární guvernér Michael O. Leavitt, rovněž produkt polygamického svazku, vysvětlil, že prokurátor nezasahuje proti počínání, které je vlastně výrazem náboženské svobody. Možnost úspěšné žaloby též ztěžuje skutečnost, že mnohosmilník se vykazuje jen jedním oddacím listem - s první svou manželkou, kdežto následná manželství uzavírá tajně, dokumenty nejdou na obecní úřad, ale do nedosažitelných trezorů církve. Provinilci se svým počínáním dokonce holedbají na vlastních webových stránkách.

      Mnozí mají žen půl tuctu a nejvydatnější Herkulesové i třeba třicet. Výsledkem je velikánské množství dětiček. Wilford Woodruff Steed (potomek onoho Wilforda Woodruffa, který byl v roce 1896 donucen polygamii zakázat), když před několika roky zemřel ve věku 94 let, jeho odchod želelo 6 manželek, 43 dětí a 235 vnoučat. Vznikají početné klany. Jeden z největších (15.000 duší) je v místě Bluffdale a vládne mu patriarcha Owen Allred, věk 84. Šestadvacetiletá Lilian Bowlesová uvedla, že je jedním ze 40 dětí, patrně sedmnáctá v pořadí. Manžel je pán, vládce, žena produkuje děti. Funguje to tam na tzv. sexual-rotation-schedule. Když nastane ovulace, patriarcha se dostaví, aby osemenil. Romantika prý porovnatelná s atmosférou v drůbežárně.  Antropoložka Janet Bennionová, autorka knihy Women of Principle, zabývající se oním klanem Allredů, se o zázračné pilulce viagře vyjadřuje jako o požehnání (blessing) pro stařešiny, aby úkoly s rozmnožováním mohli zvládat.

      Tento klan sídlí v pouštním terénu s pohořím Wasatch za zády. Maringotky tvoří trošku dojem obležení. V končině Hildale, hodně stranou v chudobě, přežívají polygamisté, odkázaní na státní a federální podporu. Porovnejme s Graydonem Hendersonem, který se svými 5 ženami a 21 dětmi sídlí v předměstí Salt Lake City, moderní metropoli, vyvoleného místa zimní olympiády v roce 2002.

      Dětem z těchto mnohočetných svazků se vštěpuje do hlavy, že jsou ti jediní Bohem vyvolení tvorové, že všichni ostatní jsou odsouzeni smažit se v pekle. Ne všichni vyvolení a vyvolené se radují. Tiskem proběhla zpráva o šestnáctileté dívce, která v noci uprchla 10 kilometrů, plná modřin, uštědřených řemenem jejího otce Johna Daniela Kingstona, vůdce bohatého tajnůstkářského klanu (ranče, podnikání, hodnota odhadem 150 milionů USD).

      Dochází k miniobčanské válce, dva nepřátelské šiky se zformovaly na webových stránkách, tepají do sebe v televizních debatách a na tiskových konferencích. Skupina jménem Tapestry (goblén) of Polygamy usiluje o osvobozování žen a dětí, zatímco jejich odpůrkyně jménem Women`s Religious Liberties Union, spokojené se svým údělem, se domáhají oficiální legalizace těchto plural marriages. Není ale příliš pravděpodobné, že by svár o žádoucnosti množného manželství se stal významným předmětem nadcházející volební kampaně.