V září začíná indiánské léto – nejhezčí část roku v této naší části Ameriky. Na univerzitě zazvonil telefon – zpráva, že na Manhattanu letadlo vrazilo do severního dvojčete velemrakodrapu World Trade Center. Nějaký hlupák s mrňavým krcálkem zabloudil v mracích, napadlo mě. Jenže to byl velký boeing za perfektní viditelnosti a za patnáct minut další boeing zasáhl druhé dvojče. To už nebyla nešťastná náhoda, ale záměrný útok – terorismus v novém provedení. Jestliže lze civilní letadlo proměnit v řízenou střelu s tak katastrofálním dopadem, život společnosti, dřív chráněné svou vzdáleností za oceány, bude notně poznamenán. A pozměněn.

       Naše škola (Binghamton University) informovala, že WTC poskytlo zaměstnání třem stům svých graduantů. Mnozí z nich již nejsou mezi živými, někteří třeba chodili na mé přednášky v kurzu mezinárodního práva, kde jsem se též zabýval mezinárodní zločinností. Již před řadou let se international terrorism rozmohl jako autonomní akademická disciplína, v níž lze dokonce získat doktorský klobouček. Zašel jsem do knihovny zjistit, kolik takových materiálů tam máme. Knižních titulů jsem našel mamutí počet 1158, uspořádáných chronologicky, geograficky, tématicky – takže tam je i podnož Terrorism and the Media. Však sdělovací prostředky jsou tím nejbližším, akutně potřebným spojencem teroristů. Nebýt jejich sdělování, nikdo by o teroristech nevěděl, neměli by důvod krvavě se namáhat. V podnoži Terrorism in the U.S. Fiction si po číslem 1040 prohlížím román Petera Blaumera Man of the Hour (doslova „Muž hodiny“) z roku 1999. Kniha not checked out je k mání, nikdo neprojevil zájem si ji vypůjčit. Však proč teď číst konfabulace v podmínkách tvrdé reality?

       Rovněž nevypůjčen byl Anthony Lake, jeho varovná kniha 6 Nightmares: Real Threats In a Dangerous World and How America Can  Meet Them („6 nočních můr: skutečné hrozby v nebezpečném světě a jak jim America může čelit“), vydáno v roce 2000, jakož i Robin B.Wright, autor knihy s poučným názvem Sacred Rage: the Crusade Of Modern Islam („Svatý vztek : křižácké tažení moderního islámu“), vyšla v New Yorku v roce 1985 čili už poměrně dost dávno.

       V úterý 11.září 2001 Amerika poprvé na svém území zažila zásah, který si vyžádal dvakrát až třikrát tolik obětí, než jaký způsobil japonský útok na Pearl Harbor před šedesáti lety. Za jednu hodinu počet ztrát jako za jeden rok, ten nejkrvavější, za vietnamské války. Apokalyptické obrázky, hodné Hieronyma Bosche: Z výšin padali lidé – některé vyrazil ven tlak, jiní tak činili dobrovolně, aby unikli usmažení. Svědci zahlédli muže a ženu, držící se za ruce při odchodu na věčnost. Přilétala též jen torza, jednotlivé údy, urvané hlavy. Milióny tun sutin, popel pokryl ulice s potencí sopečného výbuchu. Šedivá vrstva obalila přeživší, kteří tak nabyli podoby bloumajících přízraků. Náhlá tma o polednách, kouř, připomínající atomový výbuch, se začal hnát ulicemi a dobíhat marně prchající – scéna jak ze sci-fi filmu. Na několik kilometrů vzdálené Broadwayi, smršť měla ještě dost síly, aby srazila kohokoliv cestou, těla padala jedno přes druhé a nevypadalo to, že by všichni takový střet ve zdraví přežili. Štiplavý pach zkázy po mnoho dní obtěžoval nozdry delegátů Osganizace spojených národů v budově na První avenue u 42.ulice.

       Jen co se prach trošku usadil a přešel původní šok, dostavila se realizace, že život, počínání společnosti teď v mnohém změněno bude - když ne natrvalo, tak na hodně dlouhou dobu. Některá malá univerzitní nakladatelství zaznamenala okamžitý shon po dosud nikterak přitažlivých titulech. Rutgers Univerzity Press hbitě vyprodalo knihu profesora historie Anguse Kresse Gillespieho o již teď neexistujícím World Trade Center, Northeastern University Press stejným tempem vyprodalo knihu londýnského žurnalisty Simona Reeveho o novém druhu šakalů (The New Jackals: Ramzi Yousef, Osama bin Laden and the Future of Terrorism).

       Amazon.com – gigant mezi knižními zásilkovými službami, oznámil, že mezi 25 nejvíc teď prodávanými tituly jsou čtyři knihy zabývající se Talibanem, afghánskými vládci středověkého ražení, a trojím vydáním Nostradamových proroctví (Nostradamus and His Prophecies). Francouzský astrolog a lékař Michel de Nostredame (1503-1566) se poprvé vyznamenal novátorskými opatřeními proti vypuknuvšímu moru a pak zejména jako autor knihy rýmovaných čtyřverší, předvídajících budoucnost. Byl dokonce přijat u královského dvora Kateřinou Medicejskou, dost smrtonosnou to dámou. Většina vědců tyto prorocké veršovánky sice odmítá jako vágní, matoucí plácání, ale jsou i jeho tvrdošíjní obhájci, kteří tomu přisuzují podivuhodnou jasnozřivost v předvídání apokalyptických zážitků v dějinách lidstva, způsobených Hitlerem či epidemií AIDS.

       Zájmu o dávného proroka notně přispěl internet, na jehož webových stránkách a v e-poště se po útoku na WTC objevila Nostradomova slova, texty jen částečně autentické a vylepšené k předpokládaným potřebám dne: „V roce nového století, po devíti mesících/ z oblaků se dostaví velký Král Teror/. Oblaka budou hořet 45 stupni teploty/ oheň se přiblíží k velkému novému městu/ v městě Yorku dojde k velkému kolapsu/ dvojčata bratři budou roztrženi chaosem/ zatím co tvrz padá, velký vůdce ustoupí/ když velké město začne hořet, třetí velká válka započne.“ (The New York Times, 18.9.2001:E1)

       Hned v prvním týdnu po útoku na velemrakodrapy jsem napsal článek nazvaný „Zranitelnost civilizace aneb výměna rolí Davida a Goliáše“ a zaprorokoval jsem si takto: „Na závěr zpráva úplně nejhorší, v podobě písmen ABC – válka atomová, biologická, chemická. Teroristé mají výhodu iniciativy a volby prostředků. K totálnímu zničení na rozloze jedné čtvereční míle je třeba pěti kilogramů plutonia nebo osmi set kilogramů chemických látek, ale pouze osmi gramů anthraxu. Biologickou zbraň budou mít teroristé patrně nejradši. Bioterorismus přede dveřmi.“

       Měsíc poté je již značně ve dveřích. Anthrax teď vévodí nad veškerým ostatním zpravodajstvím.  Rychle se vyrojily a dál se rojí knihy na toto téma: Wendy Barnaby, revidované vydání knihy The Plague Makers („Výrobci epidemií“); Michael T.Osterhom a John Schwartz, Living Terrors: What America Needs to Know to Survive the Coming Bioterrorist Catastrophe („Akutní teror: co Amerika potřebuje vědět, aby přežila nadcházející bioteroristickou katastrofu“); Eric Croddy, Chemical and Biological Warfare: A Biological Primer for Concerned Citizens („Chemická a biologická válka: základní učebnice pro zajímající se občany“).

       Největší publicity se prozatím dostalo knize tří žurnalistů z kolosu The New York Times (Judith Miller, Stephen Engelberg, William Broad). Jejich knihu  nazvanou Germs: Biological Weapons and America´s Secret War („Bakterie: Biologické zbraně a tajná válka Ameriky“) vydalo přední nakladatelství Simon and Schuster přesně v době, kdy se kácely mrakodrapy. Instant bestseller poskytuje neveselou četbu, podpořenou varovnými historickými precedenty. Epidemie španelské chřipky v období 1918-1919 zavinila smrt 20 milionů čili víc, než byl počet obětí na všech frontách v právě uskutečněné první světové válce. V laboratoři lze správně diabolicky  vytvořit bakterie nakažlivé, neléčitelné a tudíž značně smrtelné. V roce 1979 ve vojenské laboratoři v sovětském Sverdlovsku, dřívějším a znovu nynějším Jekatěrinburku, došlo k nehodě, kterou politbyro urputně a úspěšně tutlalo až do roku 1992, kdy se přednímu vědci Kanatjanu Alibekovi podařilo utéct na Západ. Seznámil svět s programem ohromného rozsahu: jedním gramem anthraxu lze připravit o život tucty lidí a sovětská roční produkce anthraxu dosahovala až 4.500 tun. (Dotyčný pak pod jménem Ken Alibek vydal v r.1999 knihu nazvanou Biohazard.)

       Nelze mít záruku, že někteří takoví vědci nepožádají o azyl a nenabídnou své služby bin Ládenovi někde v afghánské noře nebo Saddamu Husseinovi v Bagdádu, v jeho úsilí tento druh zbraní vyrábět. Mezinárodní kontrola takového počínání se příliš nedaří, irácký diktátor určitě nebude mít zábrany jich použít ve velkém. Již tak učinil proti vlastnímu obyvatelstvu, tím méně bude mít zábran pomstít se svému úhlavnímu nepříteli.

       Česká republika je člen NATO, imperialistického válečného paktu, jak se dlouhá desetiletí tvrdilo. A v některých islámských zemích jsou o tom přesvědčeni dodnes.

       Knihy s touto tristní tématikou se začnou objevovat i na českém trhu.