Za dosud každé návštěvy rodné země jsem dostal opakovanou otázku, co si Amerika myslí o České republice. Stereotypně jsem odpovídal, že si myslí málo a že věru není se co divit. Na světě je téměř 200 suverenních států, takže to aby pak na každý připadalo půl procenta pozornosti. Jsou samozřejmě výjimky:  například značně víc se píše o Izraeli než o Islandu. Světová media se zmiňují o chatrném zdraví prezidenta Havla, občas i o rovněž nepevném zdraví české justice či o Temelínu. Co do přírodních katastrof žádná zpráva dobrá zpráva, v polabské kotlině se nekonají zemětřesení, hurikány, tajfúny.

       S otevřením hranic a rozběhnutím do světa sice příliš nevynikáme v nekalé činnosti v porovnání se sousedními národy, ale úplní žabaři rovněž nejsme.
       Občas se objeví zpráva o občanech ČR, páchajících nepravosti - tu pašování semtexu, onde pašování drog. Občasný řidič uvízne s kontrabandem na cestě do Velké Británie. Nejeden vidinou náramného zisku uchvácený pašerák uvízne na přemnoho let v hanebných kobkách thajského království, a stát se mu to v sousední Malajsii, dostal by oprátku - tam věší bez ohledu na státní příslušnost, padni komu padni. Tiskové agentury zveřejnily 19.února 2001 zprávu o zatčení skupiny podvodníků, usilujících o milionové zisky prodejem falešných cenných papírů na Filipínách. Byla mezi nimi jedna Češka, za podvody a ekonomickou sabotáž tam hrozí doživotní trest.

       Zde v USA ve státě New Hampshire soud vyměřil doživotní trest Václavu Píchovi za vraždu: černošskou matku pěti dětí ubodal, rozřezal pilou a výsledné části rozházel podél řeky a jezera. Zdaleka nejpočetnějších prohřešků proti americkým zákonům se dopouštějí našinci, kteří za velkou louži přijíždějí s krátkodobým návštěvním vízem a dlouhodobě si pobyt prodlužují prací na černo - nikterak příliš výnosnou, s výjimkou slečen, poskytujících služby v horizontální poloze. K dopadení dojde jen namátkově, nejspíš dopravní policií kvůli splašené jízdě na dálnicích, s následkem spěšné deportace ze země. Dlouhodobě si ale za mřížemi ve státě Illinois posedí Čech zprostředkovatel - notný vykořisťovatel, jemuž nikterak nepomohl oportunistický sňatek s americkou občankou.

       Některým výtečníkům se ale nedostane širší mediální pozornosti, kterou by si bezesporu zasloužili. Příklad:  Odjel jsem z naší arktické mizérie na slunnou Floridu a tam zahlédnu palcové titulky na první straně deníku THE NEWS - PRESS, Cape Coral/Charlotte Edition z 3.února 2001: BRINK`S SUSPECT CAUGHT IN MEXICO a u toho fotografie pachatele. Henry von Schwarc, takto aristokraticky přejmenovaný, vizáž vykuka od kolotoče. Mastermind - autor největší loupeže v historii tamější Lee County. Tento rekordní výkon uskutečnil jako zaměstnanec, strážce (security guard) u odbočky firmy Brink ve Ft.Myers, pověřené ochranou svěřených cenností. Přes Labor Day weekend se mu podařilo deaktivovat bezpečnostní zařízení a 2.září 2000 zmizel s třemi a půl miliony dolarů v hotovosti.  Nastala honba, na níž se i podílela federální vyšetřovací služba FBI. K prvnímu úspěchu došlo v listopadu v Německu, v Hannoveru, kam začaly docházet balíčky s dolary na adresu Švarcova kamaráda z dětství, Pavla Šimečky, věk 52, a jeho syna Bohdana, věk 28. Oba hned putovali do vazby a německá policie zabavila zelené bankovky v hodnotě 700.000 dolarů. Bylo to vůbec kdy poprvé, že tolik peněz v hotovosti by přišlo poštou, komentoval detektiv FBI. V Hannoveru policie též objevila britský cestovní pas s podobenkou Švarce, ale na podivné jméno FRANK MACORMECK. Další stopa vedla do Texasu, kde v bance v Austinu a Houstonu se podařilo zajistit dalších 2,3 milionů dolarů. Konečně, ve spolupráci mexických a amerických orgánů, byl  Henry von Schwarc lapen v Acapulcu. Z luxusního přímořského sídla následoval přesun do amerického vězení.

       Zajímavý případ, ale věru není co litovat, že se mu nedostává celonárodní či dokonce mezinárodní publicity.