I při nejlepší vůli dochází k nedorozuměním. Za totality jsem v USA chrlil dopisy do rodné země, kde se jim příjemci věnovali s daleko větší pozorností než jejich pisatel - hledali podtóny, narážky, kryptická sdělení, jež tam nebyla.

       To byla nedorozumění v tomtéž jazyce za značně netotožného politického klimatu. Překážek ovšem přibývá v multilingválních podmínkách. Lidstvo údajně mluví 6.701 jazyky (tak tvrdil časopis Time, 13.dubna 1998), aniž bychom též počítali přemnohé, i podstatně se lišící dialekty. Tedy značný Babel. Ale i politici, ovládající jazyk svých případných odpůrců, občas špatně interpretují jejich záměry a zapletou se do konfliktu, který si nikdo nepřál. Však to byl případ první světové války - milióny mrtvol, zánik čtyř říší, konec éry.

       Čtvrt století později se blížil výpuk jiné éry, atomového věku, a možná že k němu došlo rovněž nedorozuměním. Tak tvrdí John J.Marchi, senátor státu New Yorku, s odkazem na Stewarda Chase a jeho publikaci Power of Words (Moc slov). Chase v ní informuje, že na ultimatum z konference v Postupimi v létě 1945 složit zbraně, Japonci odpověděli slovem mokusatsu - ve smyslu "prozatím bez komentáře, my to uvážíme." Z překladu ale vyšlo zcela negativní odmítnutí, něco jako "vlezte nám na záda, jděte někam." A výsledek dobře známe: rozkaz americkému letectvu, vzlet z ostrova Tinianu, odlet s bombou nad Hirošimu.

       Svět tíhne ke společnému dorozumívacímu nástroji. Křesťanský středověk měl latinu, v 18.století ji dost vytlačila franština. Její převaha jako jazyka mezinárodní diplomacie začala ztrácet na síle po první světové válce a proces se ještě uspíšil po druhém světovém utkání. Angličtina teď dominuje v moderní technice, v komunikacích. Je obligatorní řečí v mezinárodní letecké dopravě a nedostatečné znalosti například korejských a ruských posádek už zapříčinily nejedno značné neštěstí.

       Francie reaguje na ztrátu svého primátu značně nelibě. Odmítá se zúčastnit konferencí, na nichž by franština nebyla jednou z oficiálních řečí. Bývalý prezident Francois Mitterrand hrozil vyhazovem každému z vládních úředníků, který by pronesl projev v jiné řečí, než v nejsladší, nejdokonalejší mateřtině. Při volbě generálního tajemníka OSN, Francie oznámila své rozhodnutí automaticky vetovat i sebelepšího, leč franštiny neznalého kandidáta.

       Schopnost vládnout mnoha jazyky není vždy zárukou žádoucího porozumění. Leckterý výraz ztrácí i sebelepším překladem své přesné mínění, pozbývá či naopak nabývá všelijakých nuancí. Například adjektivum aggressive v angličtině míní vlastnost rozhodného, rezolutního počínání : třeba agresivně si počínající podomní obchodník, jehož se lze jen těžko zbavit. V ruštině nám z toho ale vyplyne strana připravená spáchat agresi.

       Výrazová nepřesnost vůbec nemusí být důkazem lajdácké práce, ale naopak velmi bedlivé kalkulace, sématického kompromisu. Poněvadž smlouvy mají stejnou váhu v kterékoliv z oficiálních řečí, lze tak dosáhnout dohody jinak nedosažitelné. Příkladem nám poslouží Rezoluce č.242, významný produkt OSN, o izraelském vyklizení (odsunu, opuštění) okupovaného palestinského území. V anglické verzi ono "území" je uvedeno bez určitého členu, což umožňuje eventualitu  případné změny hranice. Ve francouzské verzi, "území" předchází určitý člen, čímž nutno rozumět hranici beze změny, tak jak ji stanovila dohoda o příměří z r.1949. Izrael se odvolává na anglickou a Arabové na francouzskou verzi. Obě se vzájemně vylučují a obě jsou platné. Jiný příklad: Šanghajské komuniké II z roku 1982, když se Američané s Číňany dohodli na podmínkách spolupráce a porozumění též v otázce budoucnosti Taiwanu - porozumění každý po svém. S.I.Hayakawa, tehdejší senátor z Kalifornie a proslulý sémantik, tento výsledek pochválil jako "krásně obojaký" (beautifully ambiguous).

       Technické výrazy, odborná terminologie, představují zvlášt zapeklitý problém. V Ženevě na konferenci o odzbrojení se zúčastněné státy  potýkaly s potíží, jak adekvátně přeložit novinku MIRV - Multiple Independently Targetable Re-Entry Vehicle. Předem vzdávám pokus o překlad do češtiny. Odborníci shledali ono Re-Entry Vehicle jako nepřeložitelné do ruštiny a smířili se se všeobecným "hlavní část" (golovnaja čast). Tak či onak, Číňané protestovali, že je to nesrozumitelné, že se z toho údajně točí hlava.

       Překladatel (translator) se potýká se slovem psaným, tlumočník (interpreter) se slovem mluveným. V OSN v r.1946 vznikl třicetičlenný team tlumočníků. Velel jim Angličan Ted Fagan, který se vyznamenal, že sám byl schopen absolvovat čtyři a půl hodiny trvající řeč Fidéla Castra na Valném shromáždění OSN - výkon porovnatelný s odzpíváním role Wagnerova Tristana.

       V roce 1984 se přešlo od consecutive (následného) překládání k simultaneous (současnému), kde tlumočník překrývá řečníkův hlas. Tlumočnická obec se rozrostla do nynějšího počtu 200. Každý její člen musí ovládat aspoň tři jazyky (rodný a dva osvojené). Při práci s angličtinou, franštinou, španělštinou a ruštinou se střídají dva partneři; přibyde k nim třetí v případě čínských či arabských projevů. Občas se stane, že delegát pomine pravidla a rozpráví v mateřštině, jíž nikdo z přítomných nerozumí. Tak si sáhodlouze počínali například delegáti z Mongolska a z ostrovů Samoa.

       Tlumočník je občas nucen improvizovat, snaží se vyjádřit nuance a odvrátit nejen nedorozumění, ale i nebezpečí příliš důkladného porozumění. Za Gorbačovovy návštěvy ve Washingtonu, jeho host Ronald Reagan víc než jednou opakoval v ruštině leninská slova o důvěřování a prověřování. Když Gorbačov zareagoval slovy ve smyslu "už zase kecáte," tlumočník to uhladil slovesem "opakujete." O jednu z proslulých slovních potyček v Radě bezpečnosti se zasloužili sovětský delegát Malik a Američan (a posléze vlivný senátor) Moynihan.
Malikovo varování vyšlo v překladu jako "Dejte si pozor!" (take care) s dost zlověstným podtónem. Moynihan se ohradil, Malik vysvětlil, že správně mělo být take heed ve smyslu "vezměte v úvahu, račte uvážit."

       Ve vášnivé slovní přestřelce ledacos může v překladu uniknout, z důležitého "ale" se může stát ještě důležitější "ano" nebo "ne." I když se tlumočníci nedopustí nepřesností, bývají z nich ex post facto obviňováni řečníky, kteří si po produkci projev přehrají a dodatečně ho míní vyspravovat obviněním, že byli misunderstood, misinterpreted.

       Někdy je taková kritika tuze na místě. Americké ministerstvo zahraničních věcí má své odborníky, tlumočníky ne vždy anglosaského původu. Jejich tým na summitu Washington - Moskva vedl Dimitry Zarechnak, narozený v někdejší ČSR v rodině ruských uprchlíků. Po ruce mu byl Cyril Muromcew, také Američan. Nepochybný Anglosas Steven Seymour doprovázel v roce 1977 tehdejšího prezidenta Jimmy Cartera na oficiální návštěvě Polska. Když po přistání Carter prohlásil, jak je rád, že přijel, v Seymourově překladu z toho vzešlo oznámení, že Ameriku opustil, zavrhl (abandoned). Carterovo prohlášení, jak je potěšen, že může obejmout, vzít do náruče polský lid - něco v tom smyslu -, Seymour s tím naložil tak, že ve zpětném převodu do angličtiny máme prezidentovo potěšení to be grasping your private parts - chytnout, vzít vás za vaše genitálie.  Něco takového o generaci později v případě  Billa Clintona by dávalo smysl, ale rozhodně ne v době onoho ctnostného baptisty.

       Tlumočníci toho hodně najezdí, kufr musí být vždy připraven. Diskrétně sedí v pozadí blízko ucha státníků. Jsou v cestě číšníkům, kteří je nenávidí, stejně jako fotografové, mířící kamery na rokující veličiny. Tlumočníci nenávidí obtížně přeložitelné citáty, často z bible či koránu, zcela nepřeložitelné slovní hříčky a vtipkování. Ve Washingtionu viceprezident Al Gore předsedal slavnostnímu obědu na počest Borise Jelcina. Gore, nikoliv znám jako obratný šprýmař - spíš je typ zvaný wooden Indian (dřevěný Indián) - se pustil do vyprávění obšírného vtipu, s dopadem do mrtvého ticha. Ministr národní obrany se naklonil ke svému ruskému protějšku s vysvětlením "To byl vtip." Mrtvé ticho pokračovalo.

       Tlumočníci mají nejraději pohřby. Tam bývá klid, harmonie a nehrozí nebezpečí slovních potyček. Řeči předvidatelného obsahu plynou pomalým tempem.

K O N E C