Americké v úterý, české v neděli - a jaký rozdíl! V USA se nemohou dopočítat k výsledku, bataliony vzájemně se popírajících politiků, poradců, právníků přepadly Floridu s výsledným dopadem globálního zesměšnění jediné zbylé supervelmoci, nabývající pověst i banánové republiky, Kocourkova s Járou Cimrmanem v čele. V České republice neproblematický výsledek byl znám do pár hodin po volbách, takže událost nikterak neotřásla světem.

       Nás však zajímá. Volby to byly dvojího druhu: jednak do senátu o získání 27 čili jedné třetiny všech křesel, jednak do 13 krajských zastupitelství, nedávno zřízených a teď poprvé volených. (Těchto nových sborů je celkem 14, ale hlasovat pro ten pražský se bude až v roce 2002, nevím proč.)

       Výsledky jsou tyto: 1. zvítězila pravice, či přesněji, ta politická uskupení, která se za pravici vydávají - Klausova ODS a čtyřkoalice Unie svobody, Lidovců, miniaturní ODA a téměř neviditelná DEU; 2. propadla vládnoucí sociální demokracie (ČSSD); 3. významně posílili komunisté (KSČM) - vývin "alarmující a katastrofální", slovy Jana Vidíma z ODS.

       Sociální demokraté šli do voleb se sloganem "V poločase pokračujeme"a s částečně oprávněným sebevědomím. Hospodářská situace se pomalu lepší, celostránkové inzeráty zdůrazňovaly, jak vše se lepší, že se snižuje nezaměstnanost, že se podařilo přilákat 200 miliard korun zahraničních investorů, atd. Pak ale velice studeně zapršelo. V oněch 27 senátních klání jen 5 sociálně demokratických kandidátů obsadilo jedno z dvou předních míst a tak kvalifikují účastnit se následnou neděli druhého kola, kdy o vítězi senátního křesla bude definitivně rozhodnuto. (V prvním kole se takovým definitivním vítězem mohl stát ten, kdo obdržel víc než 50% všech odevzdaných hlasů. Povedlo se to jen jednomu - Josefu Zielencovi, bývalému ministru zahraničních věcí, nyní kandidátu čtyřkoalice.) Propadl Vladimír Vetchý, populární a schopně si počínající ministr obrany (v Brně skončil na 3.místě), ještě hůř dopadl Valtr Komárek, bývalý federální vicepremiér (Teplice, na 4.místě) a nejpotěšující zpráva,  Miroslav Šlouf, bývalý partajní velekádr a nynější Zemanův veleporadce, vzdor velkým výlohám a přepilné osobní kampani se sliby na všechny strany, skončil na Chrudimsku až na potupném šestém místě.

       Nejlíp se v senátním prvním kole dařilo kandidátům čtyřkoalice: 19 jich postupuje do druhého kola. Mezi nimi jsou Petr Pithart, jehož ohrožoval onen shořivší Šlouf, jakož i Eduard Outrata, bývalý exulant z Kanady, Josef Jařab, bývalý rektor Palackého univerzity v Olomouci, a též Helena Roegnerová s 48.4% hlasů proti  Libuši Benešové, hvězdě ODS, získavší 24.8 hlasů. Za sociální demokracii ze známějších uspěli Jiří Dienstbier bývalý ministr zahraničí, a Jan Kavan, nynější držitel tohoto úřadu. Do druhého kola též postupuje 18 kandidátů ODS a 8 komunistů.

       Zatímco si v prvním kole senátních voleb nejlíp vedla čtyřkoalice, jiný obrázek nám poskytují výsledky do krajských zastupitelstvech. V Čechách vede ODS (6 krajů plus Ostrava), kdežto na Moravě, především zásluhou Lidovců, je v čele čtyřkoalice (4 kraje plus Pardubice). Komunisté zvítězili v jednom kraji (Ústí), s hrozivými 28.2 procenty. Za ještě hrozivější lze pokládat skutečnost, že komunisté získali druhý největší počet hlasů v 8, tedy většině všech krajů. "Plíživý vzestup,"slovy medií. Na štěstí, ODS a její rival čtyřkoalice vydaly prohlášení, že v krajích do koalice s komunisty nepůjdou. Na neštěstí, sociální demokracie se takovému závazku vyhýbá.

       Nesvědčí příliš robusnímu zdraví české demokracie, že víc než dvě třetiny oprávněných voličů se neobtěžovaly uplatnit toto své výsostné občanské právo. Byla neděle, jede se na chalupu. V senátních volbách nejvyšší účast byla v Chrudimi  (39%, nepochybně zásluhou celonárodnímu zájmu o souboj bývalého disidenta Pitharta a bývalého aparátčíka Šloufa), nejnižší v Chomutově (25.1%). V krajských volbách největší účast měl Zlín (36%), nejnižší Karlovy Vary (28.4%).

       Vlažný vztah podstatné části veřejnosti k demokratickému procesu pak kontrastuje s disciplinou komunistů, kteří mají k demokracii hodně daleko. Ti k volbám přišli. Značně bude záležet na účasti v druhém kole senátních voleb, jež zpravidla bývá ještě ubožejší než v prvním kole.

       Premiér Miloš Zeman nemohl popřít debakl své strany, nicméně odmítl rezignovat. Prý by to bylo "teatrální gesto," prohlásil. Jemu beztoho v dubnu příštího roku vyprší mandát předsednictví ČSSD, která jako bájný pták fénix se kdysi téměř z nuly vzepjala do výšin vládnutí a tentokrát se jí věru nevedlo.