Zásluhou jakési tradice, volby v USA se konají vždy v úterý začátkem listopadu. Letos nám toto úterý připadlo na sedmý den v měsíci - na výročí VŘSR (Velké říjnové socialistické revoluce, pro ty, kteří již zapomněli.) Americká veřejnost se těšila  na tento den, že už konečně skončí kampaň, bombardující tisícemi televizních reklam, vábniček, k tomu záplavy neméně tendenčních materiálů, dodané poštou, a navrch ustavičné škemrání o finanční podporu. V jiných demokracicíh netrvá volební kampaň déle, než dva měsíce. U nás v Americe se už táhne téměř dva roky. Stojí to nejen námahu, nervy, ale spoustu peněz, mámených všemožnými směry a způsoby. Každou chvíli zvonil telefon s naléhavým sdělením dát hlas a peníze tomu či onomu. Pravidelně jsem reagoval slovy, že na Bushovi mi vadí nedostatek jeho intelektu a na Goreovi jeho nedostatek integrity.

       V každých volbách se kandidáti snaží přesvědčit veřejnost, že tentokrát půjde o rozhodnutí mimořádné významné, ba přímo historické. K novinkám věru došlo.  Televizní společnosti se předhánějí s vyhlášením vítěze v tom kterém státě. Téměř současně oznámily, že Gore vyhrál na Floridě. Načež za pár hodin tuto novinu vzaly schlíple zpátky, že nutno ještě počkat.

       Jestliže cizinci - a též přemnoho domorodců - kroutí nevěřícně hlavou nad takovým volebním teátrem (ona délka kampaně, výše výdajů, líbání dětiček, atd.), o to víc pak mate obstarožní, dosud platný systém tzv. electoral college. Její členové, tito elektoři - volitelé, rozhodnou o prezidentovi a nikoliv počet hlasů obdržených od volící veřejnosti. Počet těchto volitelů se liší od státu ke státu. Záleží na počtu obyvatel, takže v mrňavém státu Delaware jsou jen 3 takoví volitelé, kdežto v New Yorku je jich 33 a zcela nejvíc - 54 - je v Kalifornii. Prezidentem se stane ten z uchazečú, který dosáhne 270 hlasů - magické číslo.

       Proč tenhle podivný systém kdy zavedli: důvody historické, když před víc než dvěma stoletími voliči nebyli příliš vzdělaní, informovaní, gramotní. Jejich jménem tedy vážení gentlemani oficiálně stvrdili výsledek. S výjimkou dvou států (Maine a Nebraska), kde dávají přednost systému proporcionálnímu, všude jinde platí pravidlo winner takes all. Takže 51 procent získaných hlasů způsobí, že od všech oněch elektorů v takovém státě se očekává, že dají hlas vítězi se sebechudší většinou. Volební účast se liší od státu ke státu, což může způsobit a také již několikrát způsobilo, že se do Bílého domu nastěhuje kandidát, který zvítězil v electoral college, ale prohrál v počtu získaných hlasů veřejnosti. Takový výsledek pak poněkud devalvuje legitimitu vládnutí na příští čtyři roky. Od historičky Doris Goodwinové jsem se dozvěděl, že takto poražený/neporažený kandidát získává na prestiži a příště pak doopravdy přesvědčivě vyhraje. Tak se stalo Thomasu Jeffersonovi.

       Zpět k letošnímu klání: kandidát Gore, vedoucí v počtu získaných hlasů, poté co mu media přiznala, načež oduznala Floridu, v brzkých ranních hodinách zvedl telefon, aby přiznal svou porážku a pogratuloval svému protivníkovi Bushovi k vítězství. Dosaženému z toho důvodu, že těmi 25 electoral votes z Floridy by Bush získal celkem 271 hlasů a vítězství by měl v kapse. Načež vbrzku došlo k dalšímu unikátu bez precedentu, že totiž Gore, přiznavší svou porážku ji pak odpřiznal. Hlasování na Floridě bylo přespříliš těsné, údajně došlo k některým irregularities, úmyslným či neúmyslným, všechny hlasy dodané korespondečně ještě nedorazily, nutno vše znovu přepočítat.

       Pokud přepočet vyjde ve prospěch Bushe, stane se tak prezidentem, který nezískal většinu hlasů voličů. Kongres již několikrát v minulosti se mínil zabývat reformou, jež by odstranila tuto pramálo funkční archaickou proceduru.

       Nikdy k tomu ale pořádně nedošlo. Tentokrát ale tu bude hodně dobrý důvod tak učinit.
Současně s volbou prezidenta se konaly volby všech 435 kongresnmanů a třetiny (34) senátorů. I ty nepostrádaly na půvabu. Ve státě Missouri dosavadní senátor John Ashcroft se utkal s Mel Carnahanem a prohrál. Vítěz Carnahan, kromě svých nepopiratelných plusů má ale jedno zásadní minus. Je to totiž nebožtík.