Na koupi předního prestižního nakladatelství Random House německým kolosem Bertelsmannem, s bázemi dnes již ve více než padesáti zemích, reagovali mnozí Američané až se xenofobní nevolí, zapomínajíce, že cizinci už vlastní téměř polovinu jejich dvaceti největších nakladatelství. Bertelsmann zaplatil 1,4 miliardu dolarů za málo výnosný podnik.

       Zásluhou Internetu, novinek jako Amazon.com a superobchodů jako Barnes and Noble,  americká veřejnost teď sice utrácí za knihy víc, než kdy dřív, ale zisk do nakladatelských domů příliš nepluje. Důvodů je několik: zejména podstatný růst výrobních nákladů a pak praxe zvaná sale and return, zavedená v době velké krize třicátých let, opravňující knihkupce vrátit dodavateli všechny neprodané výtisky. To představuje obrovské břemeno - téměř 40 procent vázaných knih putuje zpět do původních skladů. Když nakladatelé nemohou zvládnout takový nával, neprodejné zboží jde do stoupy, ač v případě pozdějšího čtenářského zájmu se budou muset postarat o dotisk zničeného. Jestliže se podaří starý prežitý systém sale and return nahradit novinkou no return, knihkupec si výtisky trpělivě podrží až do doby, kdy se mu je podaří prodat. Tak tedy doufají nakladatelé, vědomi si ovšem rostoucí opatrnosti odběratelů v takto zpřísněných podmínkách.

       Nakladatele též trápí a mnohdy doslova ochuzuje výplata až sedmiciferných honorářů populárním autorům, jako zálohu na díla, která nezřídka předpokládanou popularitu vůbec nedosáhnou. Superstar Stephen King, inkasující od nakladatelů milionové dolarové honoráře, se rozhodl napříště pominout tyto zdroje štědrosti a jít hned přímo ke čtenáři cestou Internetu. Jak již Nové knihy informovaly (č.27/2000), čtenářům nabídl svůj román Riding the Bullet stáhnout si z obrazovky a během prvních 24 hodin tak udělalo 400 tisíc zájemců.

       Zřejmě povzbuzen takovým úspěchem, koncem července 2000 se stejnou cestou uvedl s první částí novinky The Plant ("rostlina, sazenice" doslova, ale také to může znamenat dílnu, závod, továrnu či nastrčeného špeha, falešnou stopu). Media oznámila, že King bude čtenářům účtovat jeden dolar, který mají zaslat na adresu novátorské firmy Amazon.com. Platba to má být na honor system čili na čestné slovo. Nakladatelé již vyjádřili oprávněné obavy, že něco takového by mohlo získat na popularitě a ponouknout k následování i další autory bestsellerů.

       Giganti jako Bertelsmann se na jedné straně obávají být vyšachováni přímou komunikací autora se čtenářem, ale na druhé straně se pouštějí do přesně takových kroků ke škodě maloobchodu. Míní pomíjet knihkupce elektronickými nabídkami přímo zákazníkům. Znalci vyslovují názor, že takový vývoj bude nejspíš k prospěchu tzv.midlist authors, jejichž knihy se tisknou v rozsahu 25 až 100 tisíc výtisků, aniž by se ale kdy dostaly mezi bestsellery. Ovšem naprostá většina autorů nepronikne ani do této druhé ligy komerční zdatnosti.                                Samuelu Johnsonovi, britskému literátu a významnému mysliteli osmnáctého století, který je dodnes Anglosasy s oblibou citován, se též přisuzuje výrok, že pouze hlupáci píší pro něco jiného než pro peníze. Velký omyl, starý mistře, to už přece dávno není pravda! Už Konfucius pradávno údajně pravil, že nesmrtelnosti se lze přiblížit, i když ne úplně dosáhnout, zplozením potomka, zasazením stromu či napsáním knihy - a o finančním efektu ani zmínka. Nejenom v Americe tzv. social climbers, tvorové s aspiracemi po povýšení na řebříčku společenské důležitosti si jsou vědomi, že autorství je výtečným instrumentem zviditelňování. I pouhých patnáct minut slávy stojí za to, na každého se dostane, předvídal Andy Warhol, zviditelňovač z nejznamenitějších, syn hokynáře z Pittburghu, původem z Medzilaborců, tam odněkud. Pověst, popularita mohou docela dobře mít větší hodnotu než titul či jmění buď rodinné zděděné nebo pílí či podvodem opatřené. Selfmademan získá na prestiži, když se chopí pera nebo - případ daleko pravděpodobnější - když si najme ghost writera, ten ať knihu jménem objednatele napíše. Zaplaceno dostane jednak skutečný autor za námahu a jednak nakladatel za vydání opusu.

       Podmínky na současném českém knižním trhu nečiní z autorů boháče, jen pramálo se jich může z honorářů uživit. Teď už nejen básníci platí nakladatelům, aby to které jejich milované dítko přivedli na svět. Jaksi potupné, že ano, autor se něčím takovým jen těžko bude chlubit.

       Od nepaměti, kdo v Čechách vydal knihu vlastním nákladem, tím také dodával důkaz o své neschopnosti najít nakladatele. V Americe ambice nepublikovatelných autorů uspokojuje tzv.vanity press ("tisk marnosti, malichernosti" v doslovném, ale jen částečně přesném překladu). Autor podepíše smlouvu s výrobcem, ten zhotoví dojednané množství výtisků a bude zejména na autorovi, aby je rozdal, když už ne rozprodal. (Na různých exilových shromážděních se takto zásobení tvůrci pokoušeli získat zájem - občas trapnost sama.) Rozhodně bych si něco takového nedával na curriculum vitae v seznamu publikací.

       Jenže  Internet se nám teď zasluhuje o další překvapení. Asi tucet těchto vanity nakladatelství jsou již ve webové síti, jsou on line, některé zhotoví knihu jen elektronicky, jiné ji i vytisknou, ale pouze na objednávku zájemce (tzv. print on demand). Firma s názvem Xlibris už dovede být zisková, i když neprodá ani jeden výtisk. Zajímavý to stav věcí, velké nakladatelské domy zpozornily a Random House si již pospíšil koupit 49 procent právě jmenovaného pionýra.  Barnes and Noble zainvestoval ve firmě MightyWords, specializující se na vanity romány v elektronické verzi.

       S takovým posunem komerčnich preferencí mizí i tradiční stigma a roste jejich popularita. Tyto firmy účtují autorům relativně malé částky a v případě úspěšného prodeje poskytují velmi značné honoráře - 40% až 70%z prodeje čili daleko víc než může nabídnout tradiční nakladatelství. (Tak tvrdí The New York Times Book Review, 16.července 2000). Rostoucí počet literátů se vydává na tuto elektronickou, víc schůdnou než trnitou pouť. Firma Fatbrain ("tlustý mozek") se pochlubila, že za pouhé čtyři měsíce získala 5.500 autorů. Kalifornský konkurent iUniverse počítá s publikací 15.000 až 25.000 titulů v tomto roce 2000.

       Touto cestou se dříve mnohonásobně odmítaný autor může dostat do tradičního nakladatelského objetí a k případným literárním poctám. Příklad: Melisse Shapirová, se marně pokoušela uspět se svou prvotinou Lip Service ("neupřímná chvála; podpora pouze slovy"), románem o ženě v domácnosti, z níž se stane phone-sex worker, povídálek sexuálních nepřístojností po telefonu. Redaktoři  jí to chtěli vydat, načálstvo je vetovalo. Odmítnutá Shapirová si pořídila webovou stránku, na ni vložila svůj opus k mání za 12,95 dolarů, prodala 1.500 kusů, toho si všimly dva čtenářské kluby (Doubleday Book Club a Literary Guild), došlo k produkci vázaných kopií, prodalo se jich 12.000.

       Kdokoliv s rukopisem a kompjutrem se může stát publikovaným autorem. Zvolí-li alternativu samovýroby, inkasuje každý haléř z uskutečněného prodeje. Průzkum trhu přinesl přímo úděsný údaj, že ne méně než deset milionů Američanů už někdy napsalo knihu a dalších deset milionů napsalo povídky. Outburst of self-expression, výbuch, erupce vlastního vypovídávání. V dobách Samuela Johnsona určitě bývalo míň autorů než čtenářů. Teď už se blížíme k opačné disproporci.

       V červnu 2000 se v Chicagu konal knižní veletrh "E-BookExpo America." Vlivný Publishers Weekly(12.června 2000) informuje, že nálada byla příznivá a výhledy údajně růžové. Že prý asociace knihkupců (American Booksellers Association) se docela dobře mohla přejmenovat na Společnost vzájemných obdivovatelů (American Booksellers Mutual Admiration Society).  Jeff Bezos, dnes již legendární dezertér z rutinního zaměstnání na Wall Streetu a poté zakladatel Amazon.com, tak i zploditel přemnoha imitátorů (nápodoba je údajně nejvyšší formou lichotky), optimisticky promluvil k davům, přilákavším i hollywoodské celebrity kalibru Julie Andrewsové. Bezos popřel pověsti, že by jeho firma prodělávala. Naopak, z každého prodeje získá 20 centů, což je sice miniaturní sumička, i pikolíkovi se dává několikanásobně vyšší zpropitné, ale při veleobratu Amazon.com, šesťák se šesťákem sejde, až z toho je pořádná kupa peněz.

       Mezi mnohými nakladateli převládala skepse, že  e-books by v dohledné době významně ovlivnily a změnily trh. I když již někteří autoři Internetem pomíjí nakladatele a ti touž cestou se stávají prodejci svých produktů, nadále trvá názor či spíš víra, že zachován zůstane tradiční řetězec autor - nakladatel - distributor - maloobchod - čtenář.

       Knihovníci si stěžovali na nedostatek e-knih ve španělštině a s černošskou (pardon, s africko-americkou) tématikou. Spousta recepcí se konala, ale prý ne na úrovni římských orgií v minulém desetiletí (či před dvěma tisíciletími, by se dalo předpokládat).