Jubilejní knižní publikace vlivného amerického týdeníku Time, hodnotícího 100 nejvýznamnějších objevů, výkonů lidského ducha v tomto končícím tisíciletí, udělilo zlatou medajli Gutenbergovi. V konkurenci s Koperníky a Einsteiny zvítězil svým vynálezem: tištěná kniha, zdroj znalosti, záruka, že tak se stává trvalým přínosem člověčímu rodu.

      Teď v novém miléniu takové zásluhy o blahodárné obohacení civilizace sice nepominou, ale k přetváření podoby knih a knižního trhu nevyhnutelně dojde a již k němu dochází. Joe Jacobson, mladý vědec z Massachusetts Institute of Technology, je jedním z pachatelů takového pokroku, transformujícího vydavatelský průmysl a ohrožujícího průmysl, který se zabývá výrobou papíru, inkoustu, tiskařské černě.

      Papír, jehož výroba se za století v podstatě nezměnila, má své výhody. Jeho použitelnost nezávisí na vnějších zdrojích energie, nerozbije se, když ho upustíme, je snadno přenosný, lze na něj dělat poznámky, je skladný. Jenže skladování zabere moc místa, přeprava tam a zpátky zabere moc času, papír žloutne, chřadne, rozpadá se v prstech zájemců. Kongresová knihovna (Library of Congress) ve Washingtonu je kolos s víc než 100 miliony knih, rukopisů, fotografií, plakátů, map, v 470 řečích. Délka koridorů s tímto obsahem už překročila 500 kilometrů čili asi tak vzdálenost přes celou Českou republiku. Časem a nešetrným zacházením materiály trpí. Právě se ale uskutečňuje projekt veškeré zásoby digitalizovat, převést na kompaktní diskety (CD). Prioritou je zpracování special collection - rukopisné pozůstalosti velikánů, fotografie, a noviny z doby občanské války. Na Internet se už dostalo přes 1,5 milionu historických dokumentů, nyní dosažitelných online.

      K omezené životnosti papíru nutno přičíst další negativum - plýtvání, hory potištěného papíru bez užitku, kolik jen stromů a hvozdů je ničeno zbytečně.
Právě takové mrhání by vymýtila novinka v podobě tzv. elektronického papíru, tenoučkého jako ten náš tradiční. A na tyto stránky ze zvláštního materiálu lze dodat a měnit text podle potřeby: erotickou poezii dnes, memoáry státníků Jakeše či Bilaka zítra. Jacobson odhaduje technickou a komerční realizaci vynálezu do několika málo roků. Ale už teď se na trhu objevují varianty v několika podobách. The New York Times (9.prosince 1999) v článku "Závod v předělávání knih" (Racing to Convert Books to Bytes) informují o elektronických knihách různé velikosti, váhy, paměti a schopnosti vyhledávání (search functions). Kdokoliv s kompjutrem po ruce se může ke knihám dostat. Gigant Microsoft k tomu inzeruje svůj nový software výrobek. Knihy jsou již rovněž dosažitelné elektronickou poštou, zaslané jako příloha (attachment). Zájemce čte text na monitoru nebo si tu kterou pasáž  natiskne.

      Tradiční nakladatelé se začínají přizpůsobovat. Simon and Schuster v New Yorku již digitizoval 5.000 titulů ze své předchozí produkce a tento počet se do roka zdvojnásobí. Snad nejčileji si počíná této činnosti se výlučně věnující firma jménem netLibrary, hlavním sídlem v Boulderu, stát Colorado. Její zaměstnanci ve výspách v Číně, Indii a na Filipínách pracují na dvě směny a za měsíc vyprodukují 200 takových elektronických knih. Ty se pak docela úspěšně snaží prodávat větším knihovnám. Francouzské nakladatelství Zéro Heure kromě vydávání vlastních knih též kupuje práva na elektronické zpracování existujících titulů z jakýchkoliv zdrojů.

      Takový pokrok znamená různé výhody pro nakladatele, pro autory a čtenáře. Již se nemůže stát, že kniha by mohla být rozebrána. Kolos I.B.M. totiž vyrábí novinku, jejíž zásluhou se nakladateli vyplatí vyhovět zakázce na výrobu a dodání i jedné jediné kopie. Konzument ji obdrží elektronicky a doba vytištění netrvá déle než půl minuty. Další výhoda: zmíněný francouzský nakladatel v lednu 2000 vydá knihu Ici Kaboul, memoáry afghánské ženy, a každý čtvrt roku míní dodávat další elektronické kapitoly, jak dlouho se bude autorce chtít nebo bude mít příležitost. Text lze nejen rozšiřovat, ale i ex post facto měnit. Vzpomínám na sovětskou encyklopedii, jejíž svazek s písmenem B vyšel krátce předtím, než z Lavrentěje Beriji, převýznamného syna pracujícího lidu, se stal neméně značný zlosyn. Tehdy se šuškalo - a třeba to i byla pravda - že abonenti obdrželi náhradní stránku s textem "Beringova úžina" plus žiletku s návodem, jak dialektikou doby znegovanou stránku s vykrojeným ex-velikánem vrátit.

      Scripta už nikoliv manet. Novinku instantního předělávání textu jistěže ocení i autoři. Neznám ani jednoho literárního tvůrce, jenž by dodatečně nemínil něco z napsaného poopravit, doplnit, aspoň trošíčku vylepšit. Třeba i dal přednost k podstatné předělávce. Takový Ian Fleming, být ještě na živu, by se mohl dodatečně rozkatit na svého hrdinu Jamese Bonda a dal mu zahynout nebo aspoň zimpotentnět. A zejména jaká to očistná lázeň pro autory beletrie či neméně smyšlených vědeckých opusů, tvořených v dobách křivení páteří a měknutí mozků! Výzmizíkovat pajány na multivraha Josipa Visarionoviče, případně je předělat na něco krásného, demokratického. Jak velice by se ulevilo historikům a jiným vědátorům normalizátorům, momentálně si stěžujícím na nedostatek amnézie v obci zasvěcených.

      Manipulační možnosti přivítají i čtenáři. Řekněme, že mám zájem o oslavnou poezii Stalina, o socialistický realismus, o bitvy stran zkolektivizovaného zrna. Elektronika vyhoví mému perverznímu požadavku a takový opus mi vytvoří. Míním znovunavštívit Hongkong, mám ale zájem jen o tamější restaurace a nechci sebou vláčet podrobné travelogy Arthura Frommera. Tedy poručím dodání pouze excerpce pasáží o kulinárním umění.

      Elektronické novoty uvítají i tvorové dychtící po gloriole Parnasu. Dílo, všemi nakladateli odmítnuté, si lze prozatím vydat vlastním nákladem nebo zajít k tzv. vanity press - tisku marnivosti, ješitnosti, kde za sumu natisknou cokoliv. Vyvstaly firmy jako například Fatbrain.com, zahájivší činnost v garáži v kalifornském Sillicon Valley. Teď už ale přilákala 20 milionů dolarů od optimistických investorů. Tam přijmou jakékoliv rukopisy s dohodou podělit se o případný zisk půl na půl. (Též se už dočítáme o pokroku, umožňujícím neúspěšnému tvůrci naprogramovat kompjutr, aby dílo v požadovaném stylu napsal sám - ať už jako William Shakespeare či Antonín Zápotocký. Aby složil Beethovenu desátou symfonii, aby namaloval sestru Mony Lisy.) Velká firma netLibrary takové zakázky nepřijímá. Nemusí však jít jen o grafománii beznadějného neumětela, ale o titul příliš exkluzivní, s předpokládaným minimálním okruhem čtenářských zájemců.

      Nutno též řešit ošidnost s copyrightem, vlastnickými právy. Onen kolos Microsoft, hrnoucí se do tohoto odvětví podnikání, nenachází všude otevřené dveře. Někteří nakladatelé se dosud zdráhají podepsat potřebné dohody. S díly autorů, kteří jsou již aspoň 50 let po smrti, problém s autorskými právy odpadá. Toho využila univerzita státu Illinois, která se pustila do pilné elektronické produkce takových děl. V Anglii si takto například počíná firma Data Text Publishing s adresou http://www.bibliomania.com.

      Nejpočetnějšími zákazníky elektronických knih jsou prozatím školy. Při výuce sociologie na univerzitě Commonwealth ve státě Virginia používají studenti učebnice již výlučně z toho zdroje. Univerzita Kent ve státě Ohio s touto novinkou začala v jarním semestru 1999. V podzimním semestru téhož roku v mnohých amerických high schools (všeobecně méně kvalitní obdoba českých středních škol) každý žák obdrží jednak elektronickou knihu, jednak laptop kompjutr, přenosný počítač skrovných rozměrů do klína. Kvalita elektronických výrobků roste geometrickou řadou, zatímco jejich cena příjemně klesá. Kdosi už vypočetl, že kdyby takový trend převládal v automobilovém průmyslu, už bychom za pár dolarů kupovali luxusní vozy se spotřebou dvou deci benzínu na sto kilometrů.

      U velkých tradičních nakladatelství je komerční dopad elektronické novinky prozatím minimální: vesměs dosahuje jen zlomek jednoho procenta celkového zisku. Microsoft předvídá, že do 10 let rostoucí řada elektronických titulů předběhne v popularitě své předchozí papírové bratrance. Optimisté spoléhají na nejmladší generaci, seznamující se s kompjutry už od prvopočátků svého vnímání. Pro nynější prvňáčky v základních školách, až dospějí, bude E-kniha docela běžná záležitost.

      Už tu máme předběžné důkazy potvrzující takový trend, a to z Texasu, který v českém povědomí reprezentují kovbojové, slaboduchý televizní seriál a vražda prezidenta tamtéž. V Austinu, hlavním městě Texasu, s největší per capita koncentrací absolventů s doktorským vzděláním, tamější univerzita s oprávněně výtečnou reputací již zakoupila několik tisíc E-knih včetně titulů jako Euthanasia: A Reference Handbook. Stalo se tak bez publicity a též bez velkých nadějí, že by se novinka příliš značně ujala. Knihovníci ale užasli: zatímco zájemci si přijdou vypůjčit pouze každou třetí standardní knihu, u těch elektronických se tak stalo do dvou měsíců pětadvacetkrát.

      David Ticoll, ředitel poradenské firmy Alliance for Converging Technologies v kanadském Torontu, na dlouhou otázku, zda tradiční produkce knih, tak jak ji známe od dob Gutenbergových, stojí před zánikem, odpověděl krátce, že ano. I knihovny, zdobící stěny našich příbytků, vyjdou z módy tak jako vyšel koňský povoz, fiakrové, petrolejka. Internet se pozvolna stává moderní verzí knihovny v Alexandrii, před mnoha stoletími zničené ohněm mohamedánských fanatiků.  Netroufám si odpovědět na otázku, zda by se jejich následovníkům v rámci cyber-terorismu nepodařilo takový záměr znovu uskutečnit.