Jsme různí a rádi se škatulkujeme. Jan Masaryk za jedné své plavby do Ameriky se dostal do potíží při vyplňování úředního dotazníku. V rubrice Rasa totiž napsal lidská (human).

      V roce 1790, tedy v době, kdy USA byly ještě velmi mladou republikou, se uskutečnilo první sčítání obyvatelstva. Census rozlišoval jen tři kategorie: 1.běloši, svobodní občané; 2.bělošky, svobodné občanky; 3.otroci. Teď při sčítání obyvatelstva - a též při mnoha jiných příležitostech (žádost o zaměstnání, přijetí na univerzitu, atd.) - kategorií máme pět: 1.běloši; 2.černoši; 3.Asiaté/pacifičtí ostrované; 4.Američtí indiáni/domorodci z Aleut; 5. jiní (others). Menšiny zvýhodňující Affirmative Action též uvádí kategorii Hispanics, kde určující charakteristikou není barva pokožky, ale mateřská španělská řeč - pokud se dotyčný dostavil z latinské Ameriky a nikoliv z Evropy.

      Neboť zásluhou Affirmative Action lze získat různé výhody, máme pak případy, že běloch Joe Smith se domáhá přednostního povýšení v zaměstnání na základě tvrzení, že je příslušník privilegované menšiny - z jedné šestnáctinky americký Indián, neboť jeden jeho prapraprapředek pocházel z kmene Cherokee. (I prezident Clinton, jehož pravdomluvnost je ovšem nulová, o sobě občas dává vědět, že je vlastně několikaprocentní rudokožec.)

      Obyvatelé havajských ostrovů (rasově Polynésané) se domáhají překlasifikování z Asian/Pacific Islanders, jimiž věru jsou, na americké Indiány. To by jim totiž vyneslo nárok na indiánské výhody - mít rezervace, kde se neplatí daně, ale zato se pobírají mnohé sociální požitky a kde by i vznikl nárok na provoz velmi výnosných kasin.

      Postulát doby vyžaduje politicky korektní zpresnění těchto kategorií. Z Indiánů se stali Native Americans, což tedy doslova znamená, že Američan s evropskými kořeny není vlastně native (tam rozený), i kdyby jeho předkové byli původní poutníci, dorazivší na lodi Mayflower. Z černochů se stali African-Americans, kdežto běloši nejsou European-Americans. Jsme nadále jen kavkazští (Caucasian). Na tom z nevědomosti vydělala jedna česká emigrantka, která při žádosti o stipendium na kalifornské univerzitě nevěděla, že se má pokládat za kavkazkou osobu a tedy v dobré víře uvedla, že je jiná (other). Tvrzení nikdo nekontroloval, stipendium dostala a jeho pomocí šla studovat a úspěšně to dotáhla až k doktorátu.

      Podobně jako v Jižní Africe za apartheidu, v šestnácti státech těchto USA až do nedávné doby platily tzv.misgenation laws, předpotopní zákony proti prznění rasy. O jejich existenci jsem vůbec nic nevěděl, když jsem těmi končinami projížděl a nějakou dobu trávil se svou jen z poloviny bělošskou manželkou. V Louisianě stát za černocha pokládal kohokoliv se stopou (trace) černošské krve. V roce 1970 se zmodernizovali přijetím zákona, že černochem/černoškou je kdokoliv s aspoň 1/32 podílem takové krve. Zákon vydržel až do roku 1983.

      Naše dítě je česko-německo-švýcarsko-čínský Američan. Tedy v dotaznících zaškrtává, že je doopravdy other. Čímž se dostáváme k záležitosti se značně explozivním potenciálem. Míšenců totiž přibývá, během poslední generace se jejich počet čtyřnásobil, už jsou jich přes dva milióny a brzo jich budou tři milióny. Dotyční jakož i jejich rodičové se začínají ozývat s požadavkem zavedení kategorie multiracial, však takové jsou jejich skutečné kořeny.

      Záležitost se dostala na první stránky novin v souvislosti s velikánským vítězstvím mladíka jménem Tiger Woods v hlavním golfovém turnaji. Nový šampion snědé pleti, ve všech mediích označovaný jako African-American, se totiž v televizním interview charakterizoval jako tzv.Cablinasian - jím vymyšlený akronym (1/8 Caucasian, 1/4 Black, 1/8 American Indian, 1/4 Thai, 1/4 Chinese).

      A oheň byl na střeše. Řada černošských politických předáků (tzv.černochů z povolání) to prohlásila za zradu (sell out - "výprodej"), z včerejšího idola se stal dnešní Jidáš.

      Zastánci takových názorů de facto argumentují jako někdejší běloští rasisté v Louisianě: ač tenhle Woods je černoch jen z jedné čtvrtiny, jeden takový dědeček jim postačí, aby prapotomka pokládali za černocha stoprocentního. Na televizních obrazovkách a leckde jinde - na příklad v politických rolích a na univerzitách - se potkáváme s osobami s převážně bělošskými rysy a světlou pokožkou, jak zdůrazňují svůj údajně afro-americký původ, zdroj dnešních všelijakých výhod.

      Proti oficiálnímu uznání kategorie multiracial se také postavila ta část federální byrokracie, jíž by novota narušila zaběhlou rutinu - čili druh nebezpečí, působené jakoukoliv změnou. Něčemu takovému se přece zuby nehty brání byrokraté kdekoliv na světě.

      Nejvíc povyku ale přichází z řad černošských politiků a jejich podpůrců. V Kongresu argumentují, že změna by prý "oslabila zákony, jejichž účelem je bojovat proti diskriminaci." Pravda je ovšem jinde. Změna by především oslabila jejich politickou váhu, neboť, jak známo, v množství je síla. Popíráním existence míšenců si prozatím přisvojují roli mluvčích kohokoliv s byť jen miniaturní dávkou nebělošské krve. Černošská reprezentace v politických rolích, jak na federální úrovni, tak v jednotlivých státech, je značně početnější, než jiných menšin. Dosud jsem se nepotkal s občany asijského původu, kteří by si takovou reprezentaci pochvalovali. Černoši (12% obyvatelstva země) se též těší dvojnásobnému zvýhodnění (cca 25%) zaměstnanosti v pohodlné, nepříliš náročné federální službě.

      Známý americký sociolog Amitai Etzioni vyjádřil naději, že probíhající rasové rozmělňování je ta nejlepší naděje pro budoucnost společenské harmonie v USA. Dochází k tzv.hnědnutí (browning) země. V polovině příštího století většina amerického obyvatelstva bude neevropského původu. Přištěhovalci z Asie to z nynějších 3,5 procent dotáhnou na 8, 2 procent. Zdaleka nejpočetnější skupinou budou oni katoličtí, hodně se rozmnožující Hispanics, legální i ilegální přistěhovalci z latinské Ameriky. Tato nynější jedna desetina obyvatelstva se rozroste na celou čtvrtinu čili dvojnásobek černochů, jejichž počet - zejména zásluhou vraždění ve vlastních řadách - zůstane konstantní. Hispanics připraví o první místo dosud dominantní černoskou reprezentaci. Změna se projeví nejen v posílení politického vlivu, ale i váhy španělštiny - již nyní druhého a místy už zcela prvního jazyka země.

      O požadavku obohatit příští census kategorií multiracial se již ve Washingtonu jednalo či snad dosud jedná. Spor spěje i do soudních síní, s perspektivou klání na dlouhé lokte.

      Při příští návštěvě rodné země zamířím k Statistickém úřadu přeptat se, zda Česká republika míní zavést či zda už dokonce zavedla kategorii míšenců, jichž v národě, na rasu dosud znatelně háklivém, přece jen bude přibývat.