Před časem jsem pro české noviny v exilu napsal článek "Vědecký pokrok k prospěchu rodičovských jistot." V něm jsem se zmínil o někdejší zkušenosti u českého soudu, o paternitních sporech, v nichž důkazní břemeno se přesunovalo z žalobce - tedy v tomto případě z žalobkyně - na žalovanou stranu. Je ovšem daleko obtížnější dokazovat, že něco se nestalo, než že se stalo. Soudy automaticky nařizovaly provedení krevní zkoušky, která ale otcovství zjistit nikdy nemohla. Pouze je mohla vyloučit, což se v naprosté většině případů vyloučit nedalo. Čili kteroukoliv ženou obviněný kterýkoliv muž se vystavoval aspoň devadesátiprocentnímu nebezpečí, že do toho spadne se značnou alimentační povinností po dobu osmnácti let nebo i déle, jestliže sporné dítko půjde studovat.

      Teď ale máme k dispozici zkoušku DNA, pomocí genetického kódu dojít s důkladnou jistotou k pozitivnímu zjistění (na 99, 99 procent) toho kterého autorství. V USA na každých sto novorozeňátek připadá jedno paternitní utkání. Za poslední čtyři roky těchto celkem již padesát DNA center provedlo téměř 200 tisíc zkoušek. Většina laboratoří zkoumá krev, některé dávají přednost několika buňkám, uštípnutým z tváře. Zkouška přijde na 600 dolarů. Již se objevují billboardy, inzerující tyto služby. Totéž je k přečtení na některých taxících v New York City. WHO`S THE FATHER? Ano, kdo je otec? Volejte na číslo 1-800-DNA-TYPE. Ale i mnohé matky se chtějí dozvědět, čí sémě z jejich intimních oblažovatelů se v nich úspěšně ujalo.

      Hamižností motivované obvinění z otcovství je už prastarého data. Dřív se nařčený jen přetěžko ubránil. V nedávném případu Billa Cosbyho, filmové a televizní hvězdy, jeho iniciativa podrobit se zkoušce DNA vedla ke spěšnému stažení žaloby a též k uvěznění lživé žalobkyně. Ve Francii, snaha Aurore Drossardové, věk 22, docílit soudního zjištění, že Yves Montand, zemřelý v roce1991, je její otec a ona tedy jeho dědičkou, vedla k exhumaci těla a k negativnímu výsledku. Tři genetici zjistili, že vzdor nápadné fyzické podobě, dotyčná žalobkyně jeho dcerou není.

      Někdejší francouzský prezident Félix Faure údajně zemřel záviděníhodnou smrtí: při milování v úřadě. Daleko důkladnější politický otřes způsobily erotické hrátky Williama Jeffersona Clintona v Bílém domě. Tento velmistr lží a vytáček, je vybaven brilantní pamětí, ale ve svých přísežných svědectvích si nepamatoval nic, co mu nemohlo být dokázáno - ani zda kdy byl s orální aktivistkou Monikou o samotě za zavřenými dveřmi (třeba jim tam bzučela muška). Když se začaly rojit zprávy o této prezidentské avantýře, Bílý dům neváhal s protiútokem znicotnit Lewinskou jako poblázněnou, fantazírující dychtivku, jakých se dají najít tucty. Nebýt modrého šatu, poznamenaného prezidentským semenem, jak potvrdila zkouška DNA, přece řeči nějaké stážistky o intimitách neměly vůbec šanci. A tak díky tomuto vědeckému pokroku, Clinton, i když unikne vypuzení z úřadu, do historie odejde pošramocen.

      Někdejší novinka se zavedením otisku prstů notně usnadnila detektivní práci. Nyní k daktyloskopii přibyly zkoušky DNA. Stačí jeden chloupek z ohanbí násilníka, stopa sliny na cigaretě, krůpěj potu na kapotě, oděrka na římse při vloupání. Ve Velké Británii před pěti lety započali s iniciativou zjišťování DNA pachatelů a porovnávání výsledku bse stopami v dřívější trestné, dosud nevyřešené činnosti. Velmi se to začalo vyplácet v agendě případů vloupání. Tím se ověřovala i zkušenost, že pachatelé závažných trestních činů se dopouštějí i zanedbatelných přestupků a je to pak DNA zkouška v souvislosti s banalitou, která může zlikvidovat nevyřešený zločin roku či desetiletí.

      V New York City se podařilo snižit zločinnost na úroveň nejnižší za posledních víc než třicet let. Tamější policejní komisař Howard Safir doporučuje zřízení databáze se vzorkem DNA od každého sebemenšího provinilce. Odběr sliny postačí,  výlohy s jednou procedurou přijdou na 50 USD. Podle dosud platného zákona, DNA zkoušce prozatím podléhají jen pachatelé závažných zločinů jako jsou vraždy a znásilnění. V říjnu 1998, F.B.I., federální vyšetřovací služba, po téměř deseti letech příprav, otevřela národní databázi, propojující informace ze všech padesáti států. Z nich ale prozatím jen jeden (Lousiana) nařizuje testování DNA u všech provinilců - čili přesně to, co chce prosadit komisař Safir. Jak se dalo a věru muselo předpokládat, jeho iniciativa vyvolala rozhořčenou reakci ultraliberální organizace American Civil Liberties Union, protestující, že by bylo popření čtvrtého ústavního dodatku, hrozba fašismem atd.

      Zkoušky DNA pomáhají řešit zločiny jak současné, tak i hodně dávného data. Historici teď mají k dispozici nástroj k rozluštění dávných mystérií. Zjistit, zda Napoleon byl či nebyl otráven ve vyhnanství na vzdáleném ostrově. Autentičnost kostí posledního cara Mikuláše II. a jeho rodiny již byla potvrzena. Též se již stoprocentně zjistilo, že vážený demokratický myslitel a prezident Thomas Jefferson na začátku devatenáctého století smilnil a otěhotňoval šestnáctiletou černošskou otrokyni. Genetické výsledky v obou větvích jejich prapraprapotomstva to bezpečně potvrdily.

      Třeba i dojde ke zrodu jakéhosi detektivního genetického dějepisu, nového vědeckého oboru či aspoň odnože. Příležitost k řešení dávných tajemství. V naší rodné končině například vystopovat potomky Boženy Němcové a kancléře Metternicha a zjistit, jak to doopravdy bylo s jeho paternitou.