Nový domov uveřejnil (24.října) článek "Nereformovatelný, ale života schopný systém" z pera Josefa Škvoreckého o pozoruhodné knize čínské ekonomky He Quinglianové, zabývající se politickým, morálním a vůbec všeobecným stavem v její vlasti. Proč by nás Čína měla vůbec zajímat? Inu,  její výviny se v mnohém jeví jako zlověstný precedent i pro zemi našeho zrození, a když už nic jiného, je to země ta nejlidnatější na této planetě, a jestliže se uskuteční předpověď Petere Schweitzera a Caspara Weinbergera (potomka českých přistěhovalců, tuším, že z Příbrami, a ministra národní obrany za Reaganova prezidentství), autorů knihy The Next War, příští válečný konflikt s apokalyptickým dopadem zahájí právě Čína invazí na Taiwan. Pak se severokorejská armáda pustí na pochod jižním směrem a Washington se bude revanžovat použitím nukleárních zbraní.

      Chtěl bych k té Číně utrousit pár poznámek. Ona totiž vůbec netrpí nedostatkem zábran pověřovat slova mocí iluze včetně sebeiluze, proti čemuž je pak realita krátká. V Gaborone, hlavním městě či městysu pouštního státu Botswana, jsem v Holiday Innu snídal u stolu s čínským diplomatem, když kolem se po nočním počínání pardálím krokem šinula kněžka lásky. "Je to pravda, že se vám Číňanům podařilo vymýtit prostituci, dokonce i v Šanghaji, tak proslulém centru neřestí?" zeptal jsem se, poněvadž řeč zrovna vázla. "Ano, to byl velký výkon, prostituci jsme stopocentně zlikvidovali - na to je naše strana a vláda právem hrdá," zdůraznil s příslušným patriotickým nadmutím, odmlčel se a pak dodal: "Ovšem stále máme mnoho žen, které vykonávají lásku za peníze." Magická moc slov.

      Když jsme s manželkou přijeli do jihočínského přístavu Amoy (Xiamen), jejího rodiště,  bydleli jsme v jednom z rodinných paláců, které maoisté zkonfiskovali a postmaopisté nám mínili vrátit. Našemu klukovi bylo tehdy šestnáct. Poněvadž na rozdíl od tatínka mluví čínsky, dal jsem mu úkol, aby se přeptal místních holčiček, s nimiž tam pobíhal (což už se smělo) na jejich definici komunismu. Vrátil se s výsledkem, nad nímž by věrozvěstové marxismu-leninismu právem hořekovali. Nejvíc se mi líbila odpověď dcery partajního tajemníka: "Komunismus je systém, v němž si můžeme vydělat hodně peněz."

      Oficiálně se těmto transformacím říká "socialismus s čínskými zvláštnostmi," čínská špecifíka. Je nádherné být bohatý, všichni budeme bohatí, ale ne ve stejnou dobu, slíbil předák reformátor Deng. Stačilo pár roků a dlouho, důkladně prosazované puritánské hodnoty se neméně důkladně vypařily. Peníze, zisk, mamon - to je zas ten ultimální cíl, o nějž se bez skrupulí usiluje. A čím je kdo výš ve společenské hierarchii, tím víc se snaží, aniž by ho trápily morální či dokonce ideologické zábrany.

      Teď v podmínkách vlády jedné strany, jedné ideologie a dosud trvající cenzury se na trhu objevila bomba s názvem, který by se dal přeložit jako "Čínské pasti, léčky." Ona v ekonomii vzdělaná autorka He (přijmení) napsala výsostně pesimistickou knihu o rostoucím rozkladu hodnot - o sobectví, zločinu, nebetyčné korupci, bez úplatku kuře nehrabe, byrokrat neúřaduje a rekordně roste vzdálenost mezi bohatými a chudinou (stav potvrzený údaji OSN). Za setinu takové upřímnosti se ještě nedávno dostávala kulka do týla nebo aspoň  následoval dlouholetý nedobrovolný pobyt ve vzdálené provincii Qinghai, této čínské Sibiři, jehož nejpověstnější koncentrák se jmenuje "Jezero neutuchajícího nadšení" (zase slova, slova).

      Nebyla tam expedována ani autorka, ani nakladatel. Náklad 30.000 výtisků byl okamžitě rozebrán, dotisky dosáhly mnohonásobných počtů, zkrátka superbestseller. Autorka He prohlásila, že své rodné zemi už vůbec nerozumí. Čím důkladněji se dívá, tím to je obtížnější.
      Tím míň tomu můžeme rozumět my outsideři, bílí, chlupatí, dlouhonosí barbaři. Takto lichotivě nás tam totiž definují.

            Milá Věro,
ocenil bych, kdybys otiskla oznámení asi v tomto smyslu:
Nedávno jsme otiskli recenzi Zdeny Škvorecké o knize Oty Ulče NAŠI MEZI PROTINOŽCI.  Tento náš pravidelný autor nám oznámil, že po letech úhoru právě v Praze vyšly jeho dvě další knihy a sice VANDROVÁNÍ PACIFIKEM A OKOLÍM, nakladatelství Olympia, Klimentská 1, 11588 Praha 1. Kniha je vázaná, s fotografiemi a stojí 169 korun. Zájemci ji mohou najít v knihkupectví v Celetné ulici, u Fišera v Kaprově ulici, v Akademii na Václavském námstí, zřejmě i jinde a snad už i mimo hlavní město. Knižní distribuce v ČR je přetrvávající malér, jak známo. Tím druhým svazkem je román BĚŽENEC V SAMETU, závěrečný díl trilogie, vydaný nakladatelstvím Faun, Španělská 6, 120 00 Praha 2. Cena u toho je 188 korun. K dostání by to mělo být na stejných adresách. (Nový domov otiskl ukázku "Estébácký silvestrovský večírek".) Předchozí dva díly vyšly ještě v torontském nakladatelství Sixty-eight Publishers manželů Škvoreckých.
      Něco v tomhle smyslu, když to bude možné. Včera jsem dostal e-mail z Wuppertalu od rekuperujícího se Loewyho. Rád bych, kdyby něco napsal o rostoucí tendenci socdem předáků znovu se paktovat s komunisty, zopakovat si fierlingerovskou zkušenost. Zdárně se měj, spěšný, finančně nenáročný rozvod absolvuj! Ota