Affirmative Action.Program, s nímž americká vláda započala v 60.tých letech a který trvá dodnes. Jde o zvýhodňování  příslušníků zejména rasových menšin v zaměstnání a v přístupu ke vzdělání, s oficiálním zdůvodněním, že tak se kompenzuje někdejší diskriminace a rovněž se prosazuje vyváženější reprezentace té které skupiny. Programu se též říká positive and reverse discrimination čili přednostní zacházení s příslušníky menšin k neprospěchu dříve dominující většiny. Znamená to podstatnou změnu v oficiálním hodnocení jedince ne jako jedince, tak jak slibovala a dosud slibuje americká ústava. Nejvyšší soud sice odmítá legitimitu vyložených rasových kvot, ale v praxi k nim stále dochází a způsobuje značnou nevoli mezi bělošskou, zejména mužskou většinou obyvatelstva. Obhájci této již 30 let trvající novoty se jí domáhají jménem tzv.diversity a též tzv.multikulturalismu. Jde o ožehavé téma v probíhající prezidentské volební kampani.

           Apartheid, oficiální vládní doktrina Jihoafrické republiky, zavedená v roce 1948. Slovo v řeči afrikaans znamená "oddělený rozvoj" (separate development). Každý obyvatel země byl klasifikován do jedné ze čtyř skupin (běloši, černoši, míšenci, Asiaté) a klasifikace rozhodla o rozsahu nebo nedostatku jeho občanských práv. Tím se i uzákonila segregace v bydlení, školách, veřejné dopravě, s vyloučením politické participace pro nebělošské obyvatelstvo. Systém apartheidu se rozpadl v roce 1991, jednak pod mezinárodním tlakem, ale zejména zásluhou ekonomické reality - toto komplikované, nákladné škatulkování společnosti se stalo notnou brzdou hospodářského počínání země.

           Asimilace Postupné vstřebávání přistěhovalců do dominantní kultury. Proces je pokládán za úspěšně dokončený přijetím jazyka a hodnot nového státu.

           Autonomie.Význam má trojí: 1.nezávislost, suverenita státu (Nutno brát v úvahu realitu dnešní interdependence čili stavu mezinárodního politického a zejména ekonomického propojení); 2. něco méně než úplná nezávislost - výkon pravomoci regionálního významu; 3. místní kontrola nad nepolitickými (kulturními, náboženskými atd.) záležitostmi.

           Diskriminace. Nepříznivé zacházení s příslušníky etnických, rasových, náboženských skupin. Např. v Iránu Chomejního režim vynášel rozsudky smrti jen proto, že občan patřil k jiné víře než k šiitské verzi islámu. To pak je i charakteristika fundamentalismu, kde identita jedince je definována bezpodmínečnou příslušností k tomu kterému oficiálnímu náboženství.

           Game theory. Aplikace matematického uvažování při řešení problémů konfliktu a spolupráce mezi racionálně uvažujícími participanty. Ve 40.tých letech ji formuloval rakouský matematik von Neumann a používá se při řešení mnoha problémů v politologii a v teorii strategie.

           Integrace. Dobrovolná iniciativa a proces připojení se k novému politickému útvaru, přesahujícímu rámec tradičního národního (národnostního) státu. Český vstup "do Evropy" například. Vyskytuje se též termín malintegration, opačný tedy trend, v řadě končin světa, např. skotský nacionalismus ve Velké Británii, separatistické hnutí v kanadském Quebecu, černošské hnutí "Black power" v USA.

           Kolektivní odpovědnost. Britská ústavní doktrína, vyžadující, že každé vládní rozhodnutí musí být na veřejnosti podporováno bez rezervací každým členem kabinetu. (Charakteristický výrok jednoho z premiérů minulosti: "Nezáleží tolik, jak a co rozhodneme, ale abychom za rozhodnutím jednomyslně stáli.")

           Komunalismus. (na rozdíl od komunismu). Stát, v němž etnicita, jazyk, náboženství či jiný druh skupinové identifikace podstatně ovlivňuje život společnosti a rovněž i druh politických, hospodářských a společenských institucí. Stát umožňuje separátní vzdělání, separátní sdělovací prostředky a třeba i existenci takto oddělené fotbalové ligy. Dochází tak nejen k duplikacím, ale v případě třeba Indie k ošklivým pogromovým výbuchům.

           Konfederace. Politický systém vzniklý dohodou mezi několika nezávislými útvary, které si zachovají značnou míru autonomie. Podrží si i status nezávislých subjektů mezinárodního práva. Tak tomu není v případě federace.

             Lobby. Kterákoliv organizace, skupina či jednotlivec, snažící se ovlivnit činnost zákonodárné či výkonné moci. Iniciativa to je legální, vychází z petičního práva obracet se k držitelům moci. Lobbyisté mohou přispívat užitečnou expertizou při tvorbě zákonů. Jejich činnost má i stinné stránky -  nepřípadný vliv finanční podporou ve volebních kampaních. Nezřídké jsou případy nezákonných nátlaků, uplácení, korupce.

           Melting pot. čili doslova "tavící hrnec." Záměr s cílem, aby každá následná imigrační vlna do USA přijala hodnoty tamější většiny, s ní se ztotožnila. Tento proces, donedávna pokládaný za ten nejlepší možný, je v současné době odmítán zastánci kulturního pluralismu, multikulturalismu.

           Národ, národnost, národní stát. Ideologie  vycházející s premisy, že státy mají být organizovány na bázi národnosti. Kořeny nacházíme v 18. a 19. století, značně ovlivněné francouzskou revolucí a Napoleonovým vojenským rozmachem. Národní stát tvoří společenství téže řeči, kultury, historické zkušenosti, případně i náboženství. Jeho příslušníci se pokládají za výlučný útvar, lišící se od jiných společenství. Národností se pak rozumí právní vztah mezi jedincem a státem, v němž jedinec má povinnost loajality (allegiance) a stát má povinnost poskytovat ochranu. Národnost (nationality) neznamená nutně národní původ. Osoba získává národnost cestou občanství (citizenship).

           Občanská společnost. Přišli s tím myslitelé už v minulých stoletích (zejména Thomas Hobbes, John Locke). Rozlišovali stát a společnost, v jejímž rámci lze bez zásahu státu žít svůj život v hospodářských, rodinných a příbuzenských vztazích, ve společenských, náboženských organizacích. Ovšem neexistuje zřetelná hranice mezi státem a takovou společností, jeden bez druhého se neobejde.

           Political correctness. čili "politická správnost." Tato cenzura - a sebecenzura - bují zejména v západním světě v univerzitním prostředí. Vyskytuje se v mnoha podobách. Zejména nesprávná a zavrženíhodná je jakákoliv zmínka, jež by se dotýkala srovnávacího hodnocení jedné skupiny (rasové, národnostní) vis-a-vis jiné skupině. Jakkoliv vědecky nesporný, prokázaný fakt na toto téma je nutno pominout a o něm se nezmiňovat. Hrozilo by obvinění z různých -ismů (racism, sexism, classism, ableism, ageism atd.).

           Přímá demokracie. Participace všech občanů na správě veřejných věcí, činnost, kterou nelze delegovat někomu jinému, např. poslancům ve volbách. Takto to kvetlo v maličkých Aténách v 5.století př.Kr. Jako významný exponent tohoto v moderních dobách výsostně nepraktického počínání se projevoval J.J.Rousseau. Žádná dnešní demokracie se na národní úrovni takovému ideálu neblíží. Občas se prosazuje na místní úrovni, například v tzv. town meetings v USA, oblasti známé jako New England.