Naši dobu hodně poznamenává konflikt označovaný jako „válka s terorismem.“

       Je to střet velice nerovnoměrných soupeřů : státy, i ty nejmocnější, versus nepřátelé bez adresy. Ti, kromě své anonymity, mají též výhodu iniciativy, vybrat si svůj cíl a čas, kdy zasáhnout podle chuti. A státy se svou otevřeností a svobodami poskytují neomezené příležitosti postarat se o krveprolití, ať už v metru, v supermarkertu či diskotéce. Tedy se jakž takž bráníme, s dopadem pro nás nepříjemným, jak si například ověřujeme při zouvání bot před každým vstupem do letadla.

       New York, Madrid, Londýn – dějiště prozatím největších realizovaných útoků prosazovatelů smrti proti civilizaci, přesvědčené o výhodách života. Jestliže již čtyři roky uplynuly od zničení World Trade Center, aniž by došlo k dalšímu zásahu na americké půdě, nestalo se tak z důvodů ochablého zájmu útočníků. Ta tolik zranitelná západní civilizace se začala bránit. Kontroly na letištích, na hranicích, konečně se rozproudivší mezistátní policejní spolupráce, včetně zaměření na nejmodernější technologii. Na nedávném Emergency Preparedness and Response Expo ve Washingtonu se se svými novinkami prezentovali zástupci 600 firem, lačnících po zakázkách od nového ministerstva (U.S. Department of Home Security), které má k dispozici 32 miliard dolarů na utrácení.

       Prozatím nejúčinější obranou ohrožených států je vzájemná spolupráce a opatření kontrolovat pohyb peněz, došlápnout na finance. Bez značných fondů se teroristé neobejdou, i když uspořádání železničního masakru v Madridu, se ztrátou 191 životů, přišlo odhadem na pouhých 50.000 dolarů. Sice lze za pár peněz v maloobchodu nakoupit dost umělého hnojiva a z něho namíchat výbušniny se zkázonosným dopadem, ale realizace zamýšlené akce se může značně prodražit.  Výlohy cestovní a nájemní, letenky, hotely, mnohdy s dlouhodobým pobytem k aklimatizaci. V případě teroristů z 11.září to byly i poplatky za vyškolení na piloty.

       Fondy plynuly zejména ze Saudské Arábie a od dalších bohatých mohamedánských mecenášů, cestou oficiálně charitativních, dobročinných institucí. Ty se již podařilo hodně, i když ne úplně, přiskřípnout. Mezi odborníky začíná převažovat názor, že terorista již nemůže spoléhat na přísun valut od svých ideologických příznivců a musí se o sebe sám postarat – stát se samozásobitelem.

       Studie na univerzitě ve Stanfordu, k níž došlo po 9/11, se snažila zjistit, proč se liší výdrž, trvání konfliktů s povstalci, a došla k závěru, že klíčovým  faktorem byla symbioza se zločinností, s kriminálním, nepolitickým, neideologickým počínáním. Z celkového počtu 128 analyzovaných případů, 17 konfliktů se značnou zaangažovaností v běžných kriminálních aktivitách trvalo v průměru pětkrát déle – 48 roků, téměř po dobu půl století.

       Tématem koexistence terorismu  a kriminality se podrobně zabývá významný americký týdeník U.S.News & World Report (5.12.2005). „Zločin se stal hlavním zdrojem peněz pro islámské radikály v Evropě,“ cituje tvrzení právníka Lorenzo Vidino, autora knihy Al Qaeda in Europe. Největší starost způsobují  buňky, složené z přistěhovalců z Maroka a Alžírska a fungující jako zločinecké syndikáty, se zaměřením na drogy, pašování a podvody všemožného druhu.

       Hlavními finančníky útoku v Madridu byli distributoři drog se sítí, rozprostřenou od Maroka do Španělska a dál do Belgie a Holandska. Bratr vůdce akce Jamala Ahmidana byl jedním z hlavních marockých distributorů hašiše. Výbušniny jim za hašiš a hotovost dodal ochotný horník. Italský časopis L´Espresso informuje, že islamisté se v milánských ulicích věnují pouličnímu prodeji heroinu - dávka za 20 USD – z čehož 80 procent odvádějí nadřízeným ve svých buňkách. Policejní vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že islamistům-džihádistům se již podařilo proniknout do třetiny všeho obchodu s hašišem v Maroku – 12,5 miliard USD, toho největšího na světě.

       Jiným zdrojem značného příjmu je pašování lidí. V tomto ohledu severní Afrika a západní Evropa se již začínají podobat situaci na mexicko-americké hranici. Italské úřady odhadují, že islamistům se podaří vylodit a do země dopravit tisíce militantních souvěrců, a každému z nichž účtují čtyři tisíce dolarů.

       Tuze výnosné je rovněž pašování antiquities - starožitností z Iráku a Afghánistánu a radioaktivního materiálu odkudkoliv, zejména z Ruska. V Afghánistánu si džihádisté pomáhají z finanční nouze únosy za výkupné a loupeživými přepady na silnicích. Nejvýnosnější je tam ovšem obchod s opiem. Tamější tzv.narcotics industry již představuje polovinu celého národního produktu a zaměstnává odhadem milion lidí.

       Příslušníci Talibanu, angažující se v tomto druhu byznysu, zdůrazňují, že tohle je vlastně druh džihádu, takovým jedem ničit nepřátele.

       Obchodování s opiem zasahuje sousední státy ve Střední Asii, pomáhá vytvářet narco-states, se zvlášť neblahým dopadem na Tadžikistán a Kirgizii, někdejší sovětské republiky. V Kirgizii došlo nedávno (2005) k svržení diktátorské vlády Askara Akayeva. Tu ale nahradily velice nevábné typy, napojené na kriminální syndikáty.  Svante Cornell z univerzity Johns Hopkins, Central Asia-Caucasus Institute, zhodnotil situaci slovy „Celá ta revoluce tam páchne opiem.“

       Teroristé na všemožných adresách si naplňují mešce z výnosu celé škály podvodného počínání: krádeže či padělání kreditních karet, občanských a cestovních dokladů, onen tzv.identity theft, výroba a distribuce pirátských CD.  Též krádeže a pašování automobilů – značně to populární činnost rovněž v České republice.

       Vrcholným místem transakcí je unikátní oáza Dubai, finanční centrum Středního Východu, kde dominuje luxus nad luxus, brzo tam bude ztopořen nejvyšší mrakodrap světa, a už teď mají v provozu lyžařský můstek, sjezdovku s autentickým sněhem, tam ve žhavé poušti.

       V Evropě vězení jsou tím nejvhodnějším prostředím, kde úspěšně zverbovat další zájemce do teroristických řad. Zvlášť se tomu daří ve Francii, jejíž populaci za mřížemi aspoň z poloviny tvoří muslimové.

       V Iráku v řadách povstalců-teroristů jsou jak sekulární ex-Baathisté, tak náboženští fundamentalisté, džhádisté a ordinérní gangsteři, motivovaní pouze lupem, osobním obohacením. Přece jsme se všichni všimli, trknout nás musely různé podivnosti: na jedné straně středověké počínání, uřezávání hlav, se zafixováním na realizaci úchylných vizí, a na druhé straně drsné přízemní gangsterství. Jestliže primárním záměrem Saddamových souvěrců je návrat k moci a vypuzení amerických okupantů, proč tedy přepadat, zmocňovat se příslušníků vlastního národa a též cizinců – jednoznačně protiamericky motivovaných pokrokových bojovníků a bojovnic za mír, po němž dychtí povstalci, nynější jejich únosci. Teď padli do zajetí, dny a noci úpí v nejistotě pod hrozbou smrti, nezřídka se pak dostavivší. Nebo se dočkají svobody po zaplacení výkupného ve značné výši. Seznamujeme se s podrobnostmi, jak únosci se zmocní oběti a prodají ji jiné skupině gangsterů, transakce se několikrát opakuje, požadovaná výše výkupného roste.

       To že by vše mělo být k neutuchající potěše Alláha?

       Situaci v Iráku navíc zašmodrchává a zmnohonásobňuje překypující korupce. Kruhům, na postalce napojeným, se daří ukrást miliony peněz z různých zdrojů. Američané přiznali, že nejsou schopni zjistit, kam se mezi rokem 2003 a 2004 podělo ne devět milionů, ale miliard dolarů, z příjmů za prodej ropy. Dochází se tak ke stavu věcí, který by byli ocenili Kafka, Ionesco, Heller a další velmistři surreálna: teroristům je umožňováno americkými fondy zahraniční pomoci zabíjet Američany.

       Ano, bez peněz k teroristům nelez : kdokoliv se tam pak ocitne, shánět si je bude muset všelijakým způsobem.