Ota Ulč
SVĚDECTVÍ Z KOLÉBKY JAZZU A POHŘEBIŠTĚ CIVILIZACE
Hodně drastické to obvinění Nového
Orleansu, americké turistické Potěmkinovy vesnice. Ještě před potopou, před
pouhými pár týdny, se tam hrnuly davy návštěvníků do legendárního French
Quarter, na Bourbon Street, zajít do Preservation Hall a vychutnávat zvuky
kumštýřských muzikantů. Oprávněně ale neviděli důvod, proč si kazit náladu
zdržováním se v nevábných, na kilometry rozlehlých končinách, činících
věrohodný dojem hodně nevyvinutého třetího světa. Obyvatelstvo málo zaměstnané
a značně nezaměstnatelné, město udržující si celonárodní rekord v nejvyšší
kriminalitě. Policie se tam odváží vkročit jen v neprůstřelných vestách. Když
udeřil hurikán Katrina, ze 249 strážců bezpečnosti se stali dezertéři, v městě
vypuklo masivní rabování, jemuž zbylá policie pasivně přihlížela nebo se na něm
i aktivně podílela. „Policie je s námi!“ jásal rabující dav.
Tamějšímu
stavu věcí odpovídá i kvalita lokálního vládnutí. The New York Daily News, nás
seznamuje (4.září 2005): Louisiana a New Orleans mají dlouhou, zaslouženou
pověst korupce: jak jednou bývalý kongresman Billy Tauzin řekl, „polovina
Louisiany je pod vodou a druhá polovina má na krku trestní stíhání“.
Nedávné skandály vedly k odsouzení čtrnácti soudců státu a k razii FBI získat
obchodní a osobní doklady kongresmana z Louisiany.
V roce 1991, proslule zkorumpovaný
Demokrat jménem Edwin Edwards usiloval o zvolení guvernérem proti Republikánu,
jímž byl David Duke, bývalá hlava Ku Klux Klanu. Edwards, jehož vítězná volební
kampaň též obsahovala slogan s výzvou „Zvolte podvodníka“, si v současné době
odpykává trest v trvání deseti let pro přijímání úplatků od majitelů kasin.
Duke si nedávno odseděl trest za daňový podvod.
Hniloba postihla policejní sbor New
Orleansu, který v roce 1990 získal pochybný primát toho celonárodně nejvíc
zkorumpovaného a nejmíň výkonného: město má nejvyšší vražednost v Americe. Víc
než 50 policistů bylo odsouzeno pro zločiny včetně vraždy, znásilnění a
vloupání; toho času dva z nich sedí v cele smrti.
V článku „Hurikán, rasismus, zločin,
peníze“ (Neviditelný pes, 20.9.2005) jsem citoval svědectví dobrovolníka
o jeho zkušenosti s pomocí vyplaveným a evakuovaným spoluobčanům.
Nic neocenili, z deseti snad jen jeden se obtěžoval poděkovat. Vše jim
poskytnuté pokládali za oprávněný nárok a domáhali se ještě víc štědrosti.
Sobečtí, ignorantní a arogantní, neocenivší dobrou vůli.
Nejinou
zkušenost zaznamenal Matthew Anderson, dobrovolník v Salt Lake City, v dalekém
Utahu. Z jeho e-mailu vyjímám:
Chci
povědět pár věcí o nádherné skupině evakuovaných, které jsme přivítali zde v
Utahu. První letadlo přistálo se 152 pasažéry. Národní garda jim při
vstupu do letadla zabavila 43 střelných zbraní (jejich vlastnictví je v New
Orleans ilegální), 20 nožů, jeden muž měl u sebe 100.000 dolarů v hotovosti, 20
liber marihuány, 10 liber crack, 15 liber metamfetaminů, 10 liber
různých nedovolených substancí včetně heroinu.
V
průběhu lékařské prohlídky se zjistilo, že rodiče použivali své děti k transportu
ukradených šperků (na nich ještě visící cenovka). Během příštích 36 hodin jsme
obdrželi dalších 430 evakuovaných osob. Stejně jako první skupina, i tito měly
vesměs bohatý trestní rejstřík. Již druhou noc v útulku došlo k pokusu o
znásilnění dobrovolné pracovnice, prodeji drog a formování gangu. Když tito
lidé přijeli, tak měli příležitost si vybrat šactvo z velkého množství, které
darovaly místní náboženské skupiny. Mnozí si ale stěžovali, že to bylo šactvo
ne úplně nejnovější. Konal se nábor pro získání zaměstnanců. Z celkového počtu
582 evakuovaných pouze 85 se jich obtěžovalo dostavit.
Media zatracují FEMA a prezidenta Bushe.
Zatímco každý v televizi pouze viděl, jak že vláda zklamala lidi, já jsme viděl
lidi, kteří zklamali nás. Chudoba není výmluvou chovat se jako dobytek.
Ostatní zasažené oblasti neměly takové problémy! Obtížná situace
neospravedlňuje vykrást souseda 24 hodin před tím, než hurikán zasáhne. Já jsem
vždy říkal, že New Orleans je nic než latrina. Teď každý má k dispozici důkaz,
že to je záchod , který už měl být dávno spláchnut.
Ne každý bude dychtit po návratu do
původního místa spouště. Prozatímní průzkum nálady evakuovaných zjistil, že
polovina jich o tom vůbec neuvažuje. Už se vyskytla i doporučení poničenou
metropoli neobnovovat a raději ji vystavět někde jinde, na příznivější adrese.
Černoši,
v národě menšina jen třináctiprocentní, v New Orleans tvoří dvoutřetinovou
většinu všeho obyvatelstva. Celonárodně devět procent národa žije v chudobě,
kdežto v New Orleans postihuje velikou černošskou většinu (84%).
Jak
jinak ani nemohlo být, ozvali se tzv.profesionální černoši, kteří vždy
přispěchají ke každému konfliktu se standardním obviňováním z rasismu, bez
ohledu na okolnosti případu. Všudypřítomný velebníček Jesse Jackson tentokrát
přirovnal úděl černochů k podpalubí otrokářské lodi, přivážející oběti z
afrického ráje do amerického pekla. V Baton Rouge, hlavním městě Louisiany,
Jackson přednesl svá přísná obvinění také takto: Bush nejmenoval ani
jednoho černocha, aby stál v čele záchranného úsilí po Katrině, Black
Caucus zákonodárců, černoští pžedstavitelé v celé Americe jsou velmi
dotčeni, že Bush odstrčil stranou černošské obyvatelstvo a že jsou to naši
lidé, kteří sedí na střechách domů čekajíce na zachranu, že naši lidé stojí v
Superdomu ve frontě na jídlo, vodu o odvoz do bezpečí, naši lidé, kteří jsou
uvězněni v chudobě.
A na toto obvinění si troufl odpovědět
George Sell, hlasatel devátého televizního kanálu v Baton Rouge takto:
Důstojný
pane Jacksone, starostové jak v New Orleansu tak Baton Rouge jsou černoši,
stejně jako nejvyšší policejní velitelé v New Orleansu sa Baton Rouge jsou
černoši, velitel státní policie Louisiany je černoch, velitel armádních
jednotek, které teď mají na starost New Orleans, je černoch, kongresman
reprezentující New Orleans je černoch, a za posledních čtyřicet let političtí
předáci Louisiany jsou členy Demokratické strany, vaší to strany. Přestaňte na
nás svalovat vinu a podívejte se do zrcadla. Kdykoliv vám něco není po chuti,
tak vytahujete trumfy s obviňováním z rasismu. Teď se nacházíme ve strašné
krizi, měli bychom držet spolu a najednou vy si sem přijedete do Louisiany
vykřikovat cosi o „rasismu.“ Nikdy nic není vaše vina, vždy to je vina někoho
jiného. A tady si teď sedíte pohodlně v bezpečí – proč se neobtěžujete se jít
namočit a přiložit ruku k záchraně, tam, kde se po zachráncích střílí?
Něco tak nehorázně politicky
nekorektního! O existenčním dopadu na dotyčného opovážlivce jsem se prozatím
nic nedozvěděl.
K O N E C
|